Marek Klásek je odchovanec NHKG Ostrava (nyní KST Ostrava), kde hrál od roku 1980 až do roku 1996. Vystřídal kluby v celé Evropě (Německo, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko), i u nás. Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry. Od roku 1999 až do roku 2008 byl v mužské reprezentaci. V současné době hraje extraligu za klub Sokol Hradec Králové. Od roku 2013 se souběžně věnuje trenérství (vystudoval licenci A). Působil u kadetské a juniorské reprezentace a zároveň trénuje mladé talentované hráče ve středisku SCM v Ostravě.

„Komentář M.K.“ je pohled Marka Kláska na aktuální dění ve stolním tenise. Tentokrát o pozitivním mentálním přístupu.

 Co mají společného ti nejlepší hráči?!

Obrázek 1: Timo Boll vítězí proti Ma Longovi na Světovém poháru, když předtím odvrátil dalšímu Číňanu LinGaoyanovi 6 mečbolů!

V průběhu své aktivní kariéry jsem přemýšlel o tom, co je v ping-pongu nejdůležitější? Co spojuje všechny nejlepší hráče? Přišel jsem na to, že důležitých věcí je mnoho, ale jak říká přísloví: "Pokud je první knoflík na košili špatně zapnutý, pak se můžeš snažit sebevíc a všechno je špatně!" (J.W.Goethe)

Co je tedy ten první, nejdůležitější knoflík na ping-pongové košili, bez kterého to správně dál nejde? Pozitivní mentální přístup! Podle mě nejde dosáhnout pozitivních výsledků s neutrálním nebo negativním mentálním přístupem. Dovolím si použít příklady z vlastní zkušenosti. I když jsem bojovník, tak samozřejmě mnohokrát jsem byl v zápasech hlavou dole. Přesně si pamatuji na dva zápasy v kariéře, které mi vyhráli trenéři svým ohromným pozitivním mentálním přístupem.

První byl v roce 1999 na Czech Open v Praze. Překvapivě jsem se dostal z kvalifikace až do druhého kola hlavní soutěže a tam narazil na známého nasazeného hráče Leunga z Hongkongu. Po prvním, beznadějně prohraném setu (10-21), jsem přišel k ohrádce a byl úplně odevzdaný. Naštěstí mě koučoval Luboš Pěnkava a ten mě okamžitě tak vyburcoval, že jsem na Asiata vletěl a po obrovském boji ho nakonec zdolal 24-22 v pátém setu! V průběhu zápasu už jsem neměl vůbec žádné pochyby, jen jsem šel na plný plyn do něj!

Obrázek 2: Se zmiňovaným Lubošem Pěnkavou při vítězství družstva kadetů na MEJ.

Stejný vývoj zápasu jsem zažil v dresu El Nina v roce 2004 v Superlize proti známému Rakušanovi Gardošovi v herně na Kotlářce. Jen na lavičce vedle kouče Jindry Panského seděl a vyburcoval mě po prohraném prvním setu legendární Milan Orlowski! Na níže uvedených obrázcích ve své největší slávě.

Obrázek 3 a 4: Milan Orlowski

Ten byl a stále je příkladem toho nejlepšího mentálního přístupu v našem sportu. Samozřejmě po tomto prvním knoflíku následují další - trénink, kondice, technika atd.

Fotografie: František Zálewský, archiv ČAST, archiv Marka Kláska.

První díl rubriky "Komentář M.K." najdete zde.