Neven Cegnar: Pohyb, obratnost a stabilita
V polovině srpna proběhl "Eurotalents Pre-Selection Camp" v maďarské Kiskunfélegyháze. V článku naleznete názory ETTU Development Managera Nevena Cegnara na trénink věkové kategorie 9-12 let.
Hlavní trenéři kempu byli Neven Cegnar, Ferenc Karsai a Atilla Halmai. Zúčastnilo se ho 57 hráčů a hráček (r. 2007+) z 16 zemí včetně Veroniky Polákové (SKST Vlašim) a Karla Jedličky (KST Apollo Ústí nad Labem). Trénovalo se dvoufázově vždy 3 hodiny. Hráči byli rozděleni do 3 skupin a během každé tréninkové jednotky se vystřídali na 3 „stanovištích“ – 1) herní část, 2) zásobník, 3) kondiční příprava. Čistého času 3 x 50 minut. Na zásobník bylo 12 trenérů. Herní část hráli hráči mezi sebou. Vždy byli rozděleni tak, aby nehráli spolu stejné země a byla snaha o rozdělení dle výkonnosti.
Neven Cegnar (bývalý trenér Tamary Boros, aktuálně pracuje například s Andreou Todorovic či Marií Migot) kladl velký důraz na pohyb, koordinaci a stabilitu. Zdůrazňoval, že v tomto věku jsou klíčové 3 věci – 1) správné držení rakety, 2) správné střehové postavení, 3) stabilita, koordinace a pohyb. Jsou to podle něj 3 uzlové body, které pokud se v tomto věku zameškají, hráč nemá budoucnost. Kladl důraz na dolní polovinu těla, dílčí nedostatky v technice horní poloviny těla až tolik nevadí, pokud se správně drží pálka a je dobré střehové postavení (zapojení trupu).
Cegnar dále zdůrazňoval, že je třeba u takto mladých hráčů zvažovat množství absolvovaných turnajů v průběhu roku. Zatímco trénink (tvorba správných automatismů) jsou řízeny z jedné části mozku, hraní zápasů a turnajů (chci vědomě vyhrát, bez ohledu na to, jestli to technicky a pohybově dělám dobře) je řízeno z jiné části mozku. Zápasy bourají učené automatismy. Samozřejmě je třeba zápasy hrát (mentální odolnost, koncentrace…), ale Cegnar varuje před velkým množstvím zápasů. V tomto věku se mají podle něj především budovat správné automatismy.
Poslední téma, kterému se věnoval, byla mentální síla hráčů. Zdůrazňoval, že šikovných hráčů je po celém světě neuvěřitelné množství. O tom, kdo se v pozdějším věku prosadí na nejvyšší úroveň tak rozhoduje „něco navíc“. Tím myslel bojovné srdce, zabijácký instinkt. Uvedl, že se mu v jeho trenérské kariéře opakovaně potvrdilo, že tuto „vlastnost“ mají především hráči, kteří od útlého věku nedostali vše zadarmo, museli si hodně věcí vybojovat a nebyli vedeni za ručičku. Toto kladl na srdce všem zúčastněným trenérům.