Metodický web stolního tenisu

Česká asociace stolního tenisu

Komentář M.K. 3.

Marek Klásek je odchovanec NHKG Ostrava (nyní KST Ostrava), kde hrál od roku 1980 až do roku 1996. Vystřídal kluby v celé Evropě (Německo, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko), i u nás. Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry. Od roku 1999 až do roku 2008 byl v mužské reprezentaci. V současné době hraje extraligu za klub Sokol Hradec Králové. Od roku 2013 se souběžně věnuje trenérství (vystudoval licenci A). Působil u kadetské a juniorské reprezentace a zároveň trénuje mladé talentované hráče ve středisku SCM v Ostravě.

„Komentář M.K.“ je pohled Marka Kláska na aktuální dění ve stolním tenise. Tentokrát o vizualizaci.

 

Vizualizace

Co je to a proč je důležitá pro náš sport

Pokud chceme v životě nebo ve sportu něčeho dosáhnout, měli bychom si vytýčit určité cíle. Jsou to vlastně naše sny. K tomu, abychom se k našemu konečnému cíli dostali, potřebujeme mimo jiné také prostředek, který nám to ulehčí a tou je dovednost vizualizace – česky řečeno představivost.

Boll1 Obrázek 1: Timo Boll, zdroj: ITTF

Co si pod tímto pojmem máme vybavit

Vizualizace je co nejvěrnější vyvolání a navození určitého obrazu nebo situace v naší mysli, kterou chceme docílit. Tuto metodu používá většina úspěšných lidí, nejen sportovců. Namátkou můžu uvést Jaromíra Jágra, který využíval tuto metodu jako tréninkovou pomůcku, když si dokonale vybavoval a představoval jednotlivé pohyby tak, jakoby trénoval přímo na ledě. Také my, stolní tenisté, si můžeme před určitým zápasem, ale i před jednotlivým úderem (osobně jsem to využíval před podáním) představovat – vizualizovat jednotlivé pohyby v dokonalém provedení, aniž bychom přitom měli nejmenší pochybnost o tom, že uděláme chybu. V tomto případě bych hovořil o krátkodobé vizualizaci (den před zápasem, v den zápasu, v průběhu utkání).

Pokud na něco myslíme a přejeme si, aby se to splnilo, je to ok, ale jeden obraz je daleko víc – vydá za tisíc slov (podle čínského přísloví). Další moudrost říká, že sto obrazů se nemůže vyrovnat jednomu prožitému. Pokud tato lidová moudra dosadíme do konceptu vizualizace, tak nám vyjde, že si vysněný cíl musíme ve své mysli dokonale prožít i s pocity a emocemi, jako by se už doopravdy stal. Tímto danou situaci – vizi přitáhneme do svého života, aby se stala, protože podle zákona rezonance stejné přitahuje stejné. Lze tedy říci, že neplatí rčení „Jsme to, na co myslíme“, ale „Jsme to, na co myslíme a co cítíme!“

 Boll2 tit

Obrázek 2: Timo Boll, vizualizace úderu, zdroj: ITTF

Příklady z mé vlastní praxe

Začal jsem hrát už v pěti letech a celkem brzy při úspěších v mládežnických kategoriích jsem si uvědomil jednu věc. Hráči prvoligového mužstva, ke kterým jsem obdivně vzhlížel (především Pavel Špaček a Tomáš Demek) byli už v té době profesionálové. Chtěl jsem být jako oni. Věnovat se pouze ping-pongu. To byla má první vize. Další vize později byla dostat se do mužské reprezentace. To se mi také po pár letech splnilo. Další mé přání bylo dostat se do Bundesligy – nejlepší soutěže v Evropě. Zahrát si ji a ověřit si, zda na ni mám. A zároveň jsem si přál ještě jednu věc. Vydobýt si respekt i u těch nejlepších hráčů na světě. Aby nikdo se mnou nemohl zápas odchodit na půl plynu a porazil mě. Prostě aby každý hráč na světě se mnou musel bojovat naplno. Teď už vím, že se mi to splnilo a respekt jsem si vydobyl.

Marek JOW

Obrázek 3: Waldner - Klásek, bundesligový zápas, zdroj: Detlef Feustel – soukromé foto

Vrcholem mé kariéry, který jsem si dokázal ve své fantazii představit, bylo vítězství nad nejlepším hráčem historie v nejdůležitějším zápase o medaili na ME. Tento film jsem si přehrával častokrát před spaním („…dělám dva body za Česko a porážím v rozhodujícím zápase Jana Ove Waldnera!...“). A nakonec se tato vize do puntíku splnila. S odstupem času mě mrzí, že mi to tak v představách stačilo a nedomyslel jsem to až do konce, ke zlatu!

 ME tym

Obrázek 4: Vítězství českého týmu, zdroj: Stefan Roscher

Proto píšu tento článek? Přál bych si, aby si naši mladí hráči vzali poučení a vizualizovali si (prožili si dopředu ve své mysli, fantazii) ty úplně nejvyšší cíle! Já jsem se poučil a mám už v hlavě svou další vizi. Mějte na paměti, že každé pořekadlo má v sobě kus pravdy:

„Malý je jen ten, kdo má malé cíle.“
„Fantazii se meze nekladou.“

Poznámka pod čarou:

Po mém životním vítězství na ME proti Waldnerovi mě velmi potěšil v tréninkové hale Zoran Primorac, když mi řekl: „Marku, ty jsi penicilin na Waldnera!“. Věděl, že jsem ho porazil potřetí. Taková slova si pak pamatujete navždy.

 

První díl rubriky "Komentář M.K." najdete zde, druhý díl zde.