Jak se trénuje v Düsseldorfu a jak probíhá kemp německé reprezentace

V termínu 2. - 12. 10. 2023 jsme se, díky podpoře ETTU, zúčastnili s Janem Škaldou, českým reprezentantem v kategorii U15, soustředění v Německu. Níže uvedený text shrnuje hlavní poznatky.

Kemp v Düsseldorfu 2. – 5. 10. 2023

Jednalo se o výběrový regionální kemp spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (cca 18 mil. obyvatel) věkové kategorie U15+. Dále k této skupině byli připojeni 4 reprezentační postkadeti/junioři, kteří se v centru v Düsseldorfu připravují. Kemp probíhal v termínu podzimních prázdnin, tedy mimo školu. Celkový počet hráčů cca 20.

Postřehy:

• Každé ráno strečink (resp. rozvoj mobility) 8:00-8:30 – pokaždé stejných 7 cviků (6 na dolní končetiny, 1 na ramena), každý cvik 2 minuty výdrž! Naopak po tréninkové jednotce strečink prakticky nebyl. Podle trenérů je to takto efektivnější, protože „po tréninku hráčům nefunguje hlava a mají po zátěži stažené svaly, takže nejde efektivně zlepšovat flexibilitu a mobilitu. U většiny hráčů to je ztráta času. Kdo se ale po tréninku protahovat chce nebo má nějaké zdravotní limity, tak může.“
• Hned po strečinku snídaně v 8:30 a od 9:00 již dobrovolně trénink podání v hale
• Začátek povinné dopolední fáze 9:30, konec cca 12:00
• Rozcvička klasická – rozběhání, protažení, zpravidla několik jednoduchých cvičení na rychlost a reakci ve formě soutěží dvou týmů („komanda“) – někdy v hale, někdy venku
• Odpolední fáze od 15:00 –nejprve 20-30 minut podání, konec cca 17:30
• Večerní trénink 19:30-21:30 – poctivé 2 hodiny za stolem
• Součet tréninkových časů za den: 7-8 hodin
• V hale dostatek trenérů, vždy na 2 stolech zásobník a další 1-2 trenéři na place
• Kombinace a obsah tréninku byl evidentně připravený společně předem, a to do velkých detailů. Z toho vyplývalo, že ať byl na zásobníku z trenérů kdokoliv a herní část vedl jakýkoliv trenér, obsah tréninku byl stejný. Bylo patrné, že trenéři se navzájem respektují (mají vše vydiskutováno) a nedochází k dohadům.

Plán tréninků

• Žádná regenerace! V Centru regenerace je, ale v rámci kempu nebyla pro hráče zajištěna
  (a nebyl na ní ani čas).
• Kombinace trochu jiné než u nás. Přišlo mi, že více promyšlené vzhledem k tomu, na čem chtějí pracovat. Žádné kombinace typu 2-2 a pasivní strana 7 minut blokuje B. Vždy tam bylo něco, co i pasivní stranu drželo v pozornosti. Často například u kombinací typu právě 2-2 hrála aktivní strana nepravidelně do B a na střed, tj. pasivní strana musela neustále reagovat.
• Každou kombinaci trenér nejen oznámil, ale podrobně vysvětlil cíl, hlavní smysl a o co se hráči mají v rámci daného cvičení pokoušet a na co myslet. Toto povídání trvalo 3-5 minut! I největší hvězdy mlčely a trpělivě poslouchaly (často se naopak i doptávaly).
• Večerní trénink byl vždy zaměřen na podání, příjem a max 2 údery, bez následné dohrávky. Takto celý trénink, tj. cca 100-120 minut.
• Po večerním tréninku probíhalo krátké posilování „core“. Jednoduché cviky typu prkno, běh v kliku apod. Na můj dotaz, proč nemají větší fyzičku mi řekli, že v tom nevidí přínos. Fyzická příprava se má dělat pravidelně a v klubech. Na kempech akorát hráče unaví a pokud jí hráč nedělá pravidelně, tak mu nic nepřinese. Kemp je od toho, aby se trénovalo.
• Prakticky vůbec se nehrály zápasy a cvičné sety. Když už se hrálo, tak s nějakým úkolem – například zápas na 2 sety s tím, že musí být dlouhé/krátké podání, že příjem musí jít na střed apod. Když jsem se zeptal, proč nehrají zápasy, tak mi řekli, že se všichni znají, odehráli spolu stovky zápasů, nic jim to nedá, je to ztráta času.

Centrum Düsseldorf 5. – 8. 10. 2023

Po skončení regionálního kempu jsme 3 dny pokračovali v tréninku v rámci tréninkového centra v Düsseldorfu. V něm se nachází 3 haly (každá pro 15-20 stolů).

Několik tréninků jsme měli ve skupině trenéra Dirka Wagnera (a jeho čínského asistenta), který je vedoucí celého centra a má na starosti skupinu „Internát“, což je nejnižší skupina. Trénují zde např. kadeti Hersel, Burgsdorff, nizozemec Kahn, mladý Quett a další. Jedná se o mladé hráče, kteří jsou na internátu, který je součástí centra.

Zapojili jsme se též do tréninků v prostřední skupině, kde se pod vedením reprezentačního trenéra juniorů Dustina Gesinghause připravují zejména juniorští reprezentanti (Bertelsmeier, Ullmann, Verdonschot). Seniorská složka (Qiu, Ovcharov, Boll Franziska, Källberg…) trénuje pod vedením trenérů Roßkopfa, Hielschera a dalších trenérů (asistentů), často opět čínského původu. Pak je v centru ženská složka – tu mladší vede Lara Broich, seniorskou Tamara Boros.

Velmi důležitou součástí je PARA sekce. Plánují pro ně postavit další, již čtvrtou, halu v areálu centra.

Samotné centrum je skvělé. Tři haly, Sporthotel se 38 pokoji, internát pro místní hráče, jídelna, která 24/7 zabezpečuje stravu pro všechny, fitness, regenerace. Velká prodejna stolně-tenisových potřeb. Už jenom to, že před hlavním vchodem jsou 4 venkovní stoly a bez nadsázky od 9 hodin ráno do setmění jsou pořád obsazené, je neuvěřitelné.

Hlavní vchod do centra

  
Tréninkové haly

Na internátu je ubytovaných v tuto chvíli 12 hráčů (od U14 do U19). Starají se o ně 4 lidé, přepočtené 3 plné pracovní úvazky. Jedná se o lidi, kteří nejsou trenéři. Mají na starosti dohled, školu a další „výchovné“ aktivity. Třikrát týdně trénuje tato skupina v čase 7:00-8:45 (2x stolní tenis, 1x kondice), hráči jsou omluveni na první 2 hodiny ve škole.

Jídelna – k obědu a večeři vždy jedno jídlo + jedna vegetariánská varianta. Vždy bohatý zeleninový bufet (5-7 druhů zeleniny), velmi často doplněné ještě o kuřecí maso, vařená vajíčka nebo tofu. K snídani klasika, nikdy párky.

Hráči, kteří v centru trénují a jsou ubytováni na Internátu, hradí měsíčně částku cca 500 EUR. Ta pokrývá vše. Jednou za rok navíc platí 100 EUR „členský příspěvek“.

Bavil jsem se s trenérem juniorů (tj. prostřední skupina), jak jeho hráči trénují v běžném školním týdnu. V pondělí mají 1 trénink, v úterý 2, ve středu 3, ve čtvrtek 2, v pátek 1. Ne všechny tréninky jsou za stolem, několik jednotek týdně je v posilovně (přesný počet nevím). Poté odjíždějí do svých klubů, kde absolvují 1 trénink, odehrají ligový zápas (většina hraje 2. bundesligu) a v pondělí se opět hlásí na trénink v centru. V průběhu týdne mají zajištěnu v centru regeneraci.

Za zmínku také stojí, že všichni z juniorů (Bertelsmeier, Ullmann, Verdonschot) jsou po střední škole rozhodnutí na několik let přerušit další studium a věnovat se maximálně stolnímu tenisu. Po
2-3 letech to vyhodnotí. Pokud se ukáže, že jejich posun v postjuniorské/seniorské kategorii není takový, jaký si představují, tak půjdou studovat a v tréninku zvolní.

Strávili jsme v centru týden. Není to málo, ale ani hodně na velké závěry. Co mě zaujalo:

• Je jasné, že provoz centra musí stát ohromné peníze. Co jsem se ptal, tak to financuje německý svaz, spolková země, město, a část peněz jde z klubu, který je k centru připojen a vydělává například i na obrovském zájmu hobby hráčů, kteří mimo hlavní tréninkové časy prakticky neustále zaplňují všechny tři haly.
• Hodně se mi líbila pozitivní atmosféra, spolupráce a důvěra mezi jednotlivými trenéry a dalšími lidmi v centru. Určitě to bude i tím, že všichni jsou hrdí na to, že zde můžou pracovat a jedná se o nejlepší z nejlepších. Každý z trenérů je zodpovědný za svoji skupinu, ale přesto byla patrná snaha o neustálé zlepšování a spolupráci. Jako příklad bych uvedl, že junioři mají 2-3x týdně trénink se seniorskou skupinou, což je hodně motivační. Měl jsem možnost vidět dvě takové tréninkové jednotky a nezaznamenal jsem od seniorských hvězd ani jejich trenérů žádný problém. Stejně tak jsem měl naopak možnost vidět, jak junior Bertelsmeier (na WTT Staru porazil Bělíka) na večerním tréninku odmakal 2 hodiny s juniorkou Griesel a bylo na něm vidět, s jakou hraje chutí. I to, že se nejlepší junioři zapojili do regionálního kempu, o kterém píšu výše, ukazuje na možná trochu jiný přístup, než na jaký jsme u nás zvyklí.

Dang Qiu a Jan Škalda; za nimi motivační citát

Jak v rámci kempu, tak v rámci tréninku v centru jsem si všiml ještě jedné věci – všichni trenéři s hráči mluví jako s partnery (někdy bych skoro řekl kamarády), ne z pozice nadřízenosti (ať již formální nebo neformální). A to i u mladých hráčů ve skupině D. Wagnera. Když je chtějí upozornit na technický nedostatek, přistoupí k nim a klidným hlasem s nimi debatují. Říkají jim svůj názor a ptají se na jejich. V zásadě jsem za celý týden neslyšel žádné pokřikování trenéra na hráče. Současně jsem ale nezaznamenal nevhodné chování ze strany hráčů.

Reprezentační kemp U15 a U19 Albstadt 9.- 12. 10. 2023

Následně jsme se přemístili do Albstadtu (spolková země Bádensko-Württembersko), kde v místní Landessportschule probíhalo reprezentační soustředění chlapeckých kategorií U15 a U19. Kadetů se zúčastnilo 12, juniorů 8.

Úroveň kadetů byla velmi slušná. Jednalo se o 4 hráče ročníku 2008, zbytek byl 2009-2011. I ten nejslabší hráč byl na úrovni našich kadetů reprezentačního B týmu (Račák, Vršovský, Balvar). Trenér kadetů mi navíc říkal, že má dalších 5-7 hráčů stejné úrovně (někteří z nich byli na paralelně probíhajícím turnaji ETTU v Plzni) a nemůže pokaždé vzít všechny. Kdybych to měl zjednodušit, v Německu mají v kadetech 20 hráčů na úrovni Kabelka – Balvar. 

Trénink probíhal po všech stránkách velmi podobě, jak jsem popisoval u kempu v Düsseldorfu. Prakticky žádné tréninkové zápasy (když už ano, tak se zadaným úkolem – i u juniorů). V průběhu dne téměř bez strečinku, ale po skončení večerní fáze byl delší strečink a rozvoj mobility 21:00-21:30 s výdrží 90s/cvik. Po skončení odpolední fáze cca 10-15 minut posilování CORE, junioři 2x dobrovolně v posilovně (jinak žádná další povinná fyzická příprava).

Trénink vedli reprezentační trenéři + vždy byl jeden asistent (2 dny K. Tóth, 2 dny Dirk Wagner), který neustále házel zásobník. Já jsem se zásobníkem také hodně vypomáhal, za což byli rádi.

Pokud jde o propojení tréninku – kadeti si hráli svoje kombinace, junioři také. Juniorský trenér v rámci každého tréninku zapojil 2 kadety, kteří s juniory odehráli celý trénink. Jednalo se vždy o nejlepší kadety (Haspel, Hersel, Burgsdorff, Škalda).

Závěr:

Můj pocit je takový, že německý systém je založený na tom, že si jsou vědomi, že jich je poměrně hodně, a proto není kam spěchat. Ukazují to i výsledky (u chlapců), kdy v U13 a U15 nejsou extra silní, ale v juniorech již ano a jejich síla s věkem stále roste.

Do věku cca 15 let nechávají hráče relativně v klidu. Většina z nich trénuje v regionálních centrech nebo klubech. Jejich kvalita je velmi slušná, nicméně technika dost nejednotná. Nepřišlo mi (a docela mě to překvapilo), že by u kadetů extrémně řešili techniku. Zdálo se mi, že víc kladou v tomto věku důraz na rozvoj osobnostních předpokladů pro schopnost v pozdějším věku pořádně trénovat a zvládnout to. 

Zdálo se mi (můžu se mýlit), že vědí, že si tento přístup můžou dovolit. Vědí, že z těch 20 hráčů se jich vždy 3-5 „urodí“. Ty poté jdou plní elánu do Düsseldorfu, kde jsou skvělé podmínky a začnou opravdu tvrdě trénovat. S nadsázkou se mi zdá, že v takových podmínkách jako má Düsseldorf, se téměř nedá neuspět. 

Zpracoval: Martin Merker, reprezentační trenér U15 ČR, člen TMK ČAST
Foto: Martin Merker