Shrnutí toho nejzajímavějšího z prosincových Mostů

Druhá letošní konference České trenérské akademie ČOV Mosty nabídla několik podnětných panelů s experty ve svých oborech. Trenéři z různých odvětví, včetně stolního tenisu, poslouchali například o psychickém a fyzickém rozvoji hráčů či mentalitě národních týmů.

Turecká expertka v oblasti lidského chování Aysim Altayová vystoupila na téma Jak to, kdo jsme, ovlivňuje náš výkon. Hovořila o tom, že když se snažíte pochopit výkon svých svěřenců, měli byste znát jejich znalosti, přístup, schopnosti a zvyky. „Znalosti a schopnosti můžete naučit, zvyky můžete změnit, nejtěžší je ovlivnit přístup,“ zdůraznila.

Dále rozebírala, jak jsou výkony ovlivňovány osobností, geny či vzorci chování. Dlouho hovořila o rozdílech mezi dominantní levou a pravou mozkovou hemisférou.

„Levá strana je více orientovaná na matematiku, takže sportovec má lepší předpoklady pro opakování cvičení, což se hodí třeba plavcům. Pravá je více pro představivost, kreativitu, vizualizaci, což potřebují třeba rozehrávači v basketbale. Ale když se takové typy necítí dobře, mohou špatně ovlivnit celý tým,“ dávala Altayová příklady.

Zdůraznila, že nedostatky ve vizualizaci, rychlosti rozhodnutí či prostorové orientaci, které jsou dány genetickými předpoklady, mohou překážet v rozvoji sportovních dovedností, zároveň mohou být odstraněny například pomocí her a speciálních cvičení.  

„Potřebujeme zlepšit také vzorce chování,“ pokračovala expertka. „Když je někdo citlivý, že když mu řeknete něco hlasitě, tak to neunese, může ho to psychicky vyřadit ze hry. A kdo je zase sebestředný a řeknete mu, aby zahrál způsobem, který se mu zrovna nelíbí, musíte najít cestu, jak ho přesvědčit. V týmu by měly být různé osobnosti, aby měl správnou dynamiku a všechny potřebné složky.“

K úspěchu vedou vlastnosti jako například: orientace na cíle, udílení příkazů, rychlé rozhodování, kreativita, energie, riskování, pochopení, naslouchání, analýza, práce s detaily, práce bez emocí a další. Ale pokud se projevují příliš silně, mohou být naopak kontraproduktivní.

„Musíme mít rovnováhu, když je v týmu moc kliďasů, pak nepůjde za vítězstvím,“ vysvětlila Altayová.

Psychická stránka výkonu

Ve druhém panelu s názvem Psychoprostor trenéra: Co se skrývá za psychologickou stránkou výkonu debatovali sportovní psycholožka Veronika Baláková, stříbrný medailista z MS v cyklistice 2023 v cross country maratonu Martin Stošek a otec i syn mistra světa Boris Perušič.

V první části se rozebíral vliv rodiny na začínající sportovce.

„Všichni v rodině jsme považovali sport za důležitou, ale ne jedinou součást života, a že je dobré ho dělat s láskou a není třeba vyvíjet na dítě příliš velký tlak,“ prozradil Boris Perušič, otec čerstvého mistra světa v plážovém volejbale Ondřeje Perušiče.

Psycholožka Baláková hovořila o výchově: „Všichni lidi kolem dítěte ovlivňují, jak se dítě chová. Učíme se napodobováním, takže je důležité, jak rodiče zacházejí třeba s emocemi. Chování rodičů ovlivňuje, čeho se děti při zápasech bojí. Takže se třeba nebojí, že prohrají, ale že po zápase uslyší: To jsme sem nemuseli jezdit. Z rodiny si ale neseme spoustu dobrých a kvalitních věcí.“

Častým jevem je podle ní, že při cestě ze zápasů či turnajů panuje v autě, kde jede mladý sportovec s rodiči domů, ticho.

„Když se mlčí, tak je to pro děti horší, než když se nadává, protože si interpretují, že rodiče o ně nemají zájem, že jim ani nestojí za slovo. Rodiče i trenéři mají tendenci chovat se jinak, když je dítě úspěšné, jinak zase když je neúspěšné. Děti se začínají učit, že si musí něco zasloužit. Přitom by se rodiče měli chovat pořád stejně.“

Při rozpravě o rozvoji talentovaných sportovců nadhodila téma kompenzace psychické zátěže. „Přemýšlíme nad tím, jestli kompenzujeme psychickou zátěž? Jestli by sportovci neměli dělat třeba kreativní činnost, mít i jiné aktivity…? Když nemáte nic, kde se můžete odreagovat a zapojovat jinak mozek, může to být rizikovým faktorem pro vyhoření a že do té fáze kariéry, kdy byste mohli být mistři, ani nedojdete. Třeba škola pomáhá i v tom, aby měli sportovci větší klid, že se nemusí posuzovat jen na základě výkonů.“

K diskuzi o snaze dosáhnout dokonalosti Perušič doplnil vlastní zkušenosti z výchovy dítěte-sportovce: „U školy jsme nakonec řekli, že nám stačí, když budou známky dostatečně dobré, aby syn prolezl. Obě věci se nedají dělat perfektně, rozhodli jsme se víc investovat do sportu a soustředit se na něj.“

Cyklista Stošek popsal: „Čím jsem byl úspěšnější, tím méně jsem byl spokojenější, protože vzrůstaly nároky, přišly tlak a odpovědnost, třeba vůči týmu. Když jsem úspěch neměl, byl jsem z toho špatný. Úspěchy můžete s postupem času brát jako samozřejmost a už je tolik neoceníte.“

Psycholožka Baláková na závěr vzkázala: „Negativní emoce ke sportu patří, zkusme se jim postavit a pracovat s nimi, ony nám neublíží.“

Silová a kondiční příprava

Třetí panel Silová a kondiční příprava dětí a mládeže: Od elitní mládeže po seniorskou výkonnostní úroveň obstaral Julian Morche, kondiční trenér německé mužské basketbalové reprezentace, která letos vyhrála mistrovství světa.

Představil pyramidu výkonu, na níž je odspoda: zdraví, psychologie, sociální schopnosti; efektivita pohybu, nervová kontrola; síla, rychlost; sportovní specifika, koordinace, technika a nakonec zcela nahoře taktika.

„Čím víc tyto schopnosti rozvíjíte, tím větší potenciál máte k úspěchu a zlepšování,“ uvedl Morche s tím, že jako kondiční trenér může ovlivnit hlavně efektivitu pohybu, nervovou kontrolu, sílu a rychlost.

V Německu velmi přesně identifikují klíčové indikátory výkonu a u chlapců ve věku 11 až 12 let a dívek ve věku 12 a 13 let pravidelně dělají základní testy atletické vybavenosti. Měří výšku, rychlost ve sprintech, délku skok a další ukazatele.

Mladí sportovci poté dostanou tréninkové programy uzpůsobené tomu, co potřebují rozvíjet. Pokud by v těchto standardech nevyhověli, neznamená to jejich vyloučení, ale kondiční kouč Morche zdůrazňuje: „Silnější, rychlejší a méně unavení sportovci mohou trénovat tvrději a bez zranění. A čím jsou sportovci vyspělejší, potřebují specifičtější podněty k dalšímu rozvoji.“

Mentalita národních týmů

Čtvrtý panel ozdobil hvězdný basketbalový trenér Sergio Scariolo. Ital, který dovedl španělskou mužskou reprezentaci k triumfu na mistrovství světa 2019, loňském mistrovství Evropy i dvěma olympijským medailím. Jako asistent se podílel na titulu Toronta v sezoně NBA 2018/2019.

Ke španělské reprezentaci nastoupil v roce 2015 a zavelel k obměně kádru. Od té doby zažilo debut v tamní reprezentaci 49 hráčů, 22 z nich s ní pak hrálo alespoň na jedné vrcholné akci a 19 si odvezlo alespoň jednu medaili.

 „Ale hlavním cílem není vyhrávat medaile, chtěli jsme hlavně urychlit generační proměnu, protože jsme věděli, že naši tehdy nejlepší hráči brzo skončí,“ vysvětlit. „Cílem by nemělo být vyhrát jen v jeden konkrétní den, ale vytvořit celou éru, kdy jste úspěšní.“

K výběru hráčů už do mládežnických reprezentací poznamenal: „Je orientován podle toho, co od nich očekáváme, až budou dospělí. Můžete vsadit na hráče, kteří jsou v té době vyspělí a pomohou vám vyhrát zápas snadněji, ale my chceme upřednostnit ty, kteří budou dobří v budoucnu.“

Proto je podle něj důležité, aby panovala dobrá komunikace mezi jednotlivými úrovněmi daného sportu v zemi. „Když se někde v malém městě objeví talent, dostaneme upozornění,“ uvedl Scariolo.

Další konference Mosty je v plánu v květnu příštího roku.

Stanislav Kučera, spolupracovník metodického webu ČAST