Mosty mezi sporty i generacemi
Trenérská konference Mosty, květen 2026. Jak rozvíjet talent a jak být správný lídr?
Ve čtvrtek 27. května proběhla v Praze další trenérská konference Mosty, na níž opět vystoupili renomovaní hosté, kteří prezentovali zajímavé postřehy pro práci koučů napříč všemi sporty.
Španělský basketbalový trenér Chus Mateo, momentálně hlavní trenér mužské basketbalové reprezentace Španělska, trojnásobný šampion Euroligy s Realem Madrid a devítinásobný vítěz španělské ligy, vystoupil s přednáškou Vedení a rozvoj talentu pod tlakem s podtitulem Leadership je odpovědnost, která vyžaduje určité kvality.
Na základě svých dlouholetých zkušeností vypozoroval klíčové vlastnosti, kterými má trenér jakožto lídr kolektivu disponovat.
„Vedení je zodpovědnost, která vyžaduje určité vlastnosti, ale ne všichni je mají. Například odhodlání přijmout odpovědnost, nicméně nedopustit, aby mě to svazovalo a bránilo mi to být sám sebou. Klíčové je rozhodovat se sám a zvažovat důsledky, ale bez pocitu, že jsem pod tlakem. Nebýt ovlivňován tím, co tomu řeknou ostatní.“
Podle něj také lídr musí pochopit, že se nemůže zavděčit všem. „Nesmí mě vyvést z rovnováhy názor někoho, kdo není odborník. Je třeba se co nejvíc izolovat od médií či sociálních sítí. Každý o mé práci může říct, co chce, ale nemůže mě to ovlivnit. Ale zároveň je třeba být sebekritický a umět naslouchat názorům svých blízkých.“
Úspěšný kouč se podle Matea nesmí bát neúspěchu, protože jen ten, kdo rozhoduje, se může mýlit. „Soustředím se spíše na krátkodobé cíle, další trénink, další utkání. A až na ně dojde, vypořádáme se s dlouhodobými cíli.“
Zmínil také zajímavou myšlenku, že do každé nové sezony vstupuje s mnoha novými postřehy či nápady na trénink a zlepšení, ale svěřencům je předává postupně. „Nemůžu si všechno vyplýtvat v listopadu, když vrchol sezony je až v červnu.“
Coby dlouholetý trenér basketbalistů Realu Madrid se každý den ocital pod enormním tlakem. A jak se s ním dokázal vypořádat? „Nikdy nemiř příliš vysoko ani příliš nízko. Krize pomáhají přemýšlet o chybách. Přehnaná chvála může zmást a dlouhodobě oslabuje. Lídr si respekt a důvěru získává svým příkladem.“
Zároveň podle něj není nutné zaobírat se všemi nastalými potížemi. „Někdy se snažíme řešit každý bezvýznamný problém a nakonec si tím vytvoříme ještě větší problém. Někdy je fajn nechat to, ať se to vyřeší samo od sebe.“
A na závěr zmínil klíčový faktor sportovního úspěchu, který ale žádný trenér ani hráč neovlivní. „Musíte mít i štěstí. Není to klišé, je to tak.“
S přednáškou Jak opravdu talent zraje? s podtitulem Cesta od snu a naděje k naplnění cíle vystoupil na konferenci Patrik Augusta, čerstvě hlavní trenér hokejistů HC Sparta Praha a bývalý hlavní trenér reprezentace Česka U20, s níž v uplynulých třech letech získal tři medaile na MS.
Hovořil o tom, podle čeho rozpoznává talentované hráče, a jak s nimi ideálně pracovat, aby se jejich předpoklady dál rozvíjely.
„Talent je pro mě nadání spojené s vášní. Pozná se to někdy kolem puberty.“
Charakteristiky talenta vyjmenoval následující: „Musí mít vrozené schopnosti a talent k učení. A právě ten talent mu pak dá energii, aby nadání dál rozvíjel. Aby měl v sobě pocit, že chce excelovat v tom sportu. Hráče také vybírám podle herní inteligence, jak dokáže reagovat na různé situace, i ty nekomfortní.“
Talent tedy pro Augustu spočívá spíše v perspektivě dalšího rozvoje, než že by pro něj byl talentovaný hráč tím, který ve své kategorii momentálně převyšuje ostatní.
„V šestnácti nejde říct, že hráč bude jednou hvězda. Mladý hráč je pro mě ve věku 20 až 22 let, rád bych, aby měli postupný vývoj,“ zmínil.
Také hovořil o brzkém zapracovávání mladíků do dospělých týmů. „Musí se jim tolerovat chyby, ale musí být i zpětná vazba od hráče, že tu chybu nebude opakovat.“
„K hráčům musíte najít cestu, protože každý je individuální. Radši vezmu kluka, který není tak dobrý, ale bude pro tým prospěšnější,“ dodal na závěr.
Zpracoval: Stanislav Kučera
Titulní foto: AI Claude