Systém soutěží:
V letošním roce se opět po 2 letech hrálo kompletní ME tj. jak soutěže družstev, tak jednotlivců. Způsob kvalifikace do soutěží družstev se oproti šampionátu 2011 změnil a to tak, že se po dobu 2 let hrála dlouhodobá kvalifikace a tudíž pro zařazení a nasazení do jednotlivých výkonnostních skupin nerozhodovalo umístění z posledního šampionátu.

V kvalifikačních bojích si oba naše týmy vybojovaly účast v elitní „Championship Division“ a tak naši muži, kteří na ME 2011 v Gdaňsku z této divise sestoupili, využili možnost se díky tomuto novému systému opět mezi elitu kvalifikovat.

Pro všechny týmy byla také změna v hracím systému na samotném ME. Nehrály se základní skupiny, které v praxi často znamenaly, že i poražený ze skupiny, může ještě hrát o mety nejvyšší, ale od prvního kola systém k.o. Týmy, které obsadily v dlouhodobé kvalifikaci 1. místo ve skupině, byly nasazeny přímo do čtvrtfinále, všechny ostatní hrály o postup do ČF.

Tak turnaj družstev od prvních zápasů, vyžadoval od všech týmů absolutní připravenost a plné nasazení, pokud chtěly uspět. S potěšením můžeme konstatovat, že našim ženám se to podařilo a získaly po 4 letech opět bronzové medaile. Jejich úspěch nebyl dílem náhody, ale výsledkem cílené přípravy a velkého odhodlání a nasazení nejen samotných hráček, ale celého realizačního týmu. Na vítězstvích našeho týmu nad týmy Španělska a Běloruska se všechny nominované hráčky podílely vždy stejným dílem a to svědčí o vyrovnanosti družstva.

Družstva:
Mistry Evropy se stali muži Německa, již po šesté za sebou, a to nastoupili bez dlouholeté jedničky týmu Timo Bolla. Dá se konstatovat, že při kvalitách německých hráčů se těžko najde v Evropě tým, který by je v horizontu několika dalších let mohl porážet. Velkou osobností v německém týmu byl Dmitrij Ovtcharov, který za celý turnaj, včetně soutěží jednotlivců, neokusil hořkost porážky. Bez porážky zůstal také postjunior Franziska, který dostal na pozici 3 přednost před zkušenějšími hráči Stegerem a Filusem.

{youtube}dAqptM8HGpk{/youtube}

ME 2013 Schwechat - Finále družstev mužů: Gionis (GRE) - Baum (GER)

Velkým překvapením byl postup Řecka do finále, které postupně vyřadilo naše muže, dále Portugalsko a Bělorusko. Řekové se kromě vyrovnanosti celého družstva opírali hlavně o skvělé výkony obranáře Gionise, který ve své hře prezentoval další posun obranné hry směrem k agresivitě. Gionis si tak poradil s Portugalci Monteirem a Freitasem, Bělorusem Samsonovem a taky Němcem Baumem. Také jeho postup do semifinále dvouhry patřil k překvapením turnaje. Gionis vytváří tlak na soupeře dřívějším zasažením míčku při obranných úderech a jeho přechod do útoku je velmi agresívní, v blízké zóně u stolu. Dokáže zahrát opakovaně několik útočných úderů po sobě až k dosažení bodu. Je při tom velmi pohyblivý, zlepšil se hlavně v rychlosti pohybu dopředu.

{youtube}ePzH409IKAw{/youtube}

ME 2013 Schwechat - Finále družstev žen: Samara (ROM) - Han Ying (GER)

V soutěži družstev žen se probojovaly do finále podle očekávání 2 nejvyrovnanější týmy Německa a Rumunska. Němky, posílené o 2 hráčky čínského původu Han Ying a Shan Xiaona, které prokazovaly svoji vysokou výkonnost v posledních letech v německé bundeslize a za poslední rok, po obdržení německého pasu, taky na mezinárodních turnajích, tím byly v roli favoritek. Jejich finálové utkání s družstvem Rumunska patřilo k vrcholům celého turnaje a rozhodly ho hlavně skvělé výkony obranářky Han Ying, která za celou soutěž družstev neprohrála. Její duel se Samarou, kde odvracela i matchbally soupeřky, byl odborníky označen za nejhodnotnější zápas v ženské kategorii v průběhu celého turnaje. Han Ying dokáže být v jejím pojetí obranných úderů velmi variabilní - střídáním čopu a nárazu. Dokáže měnit rytmus hry a dostávat soupeřky pod tlak jistým útokem. I v útočných úderech je velmi variabilní - dokáže tvrdě zaútočit, ale taky zahrát forhendový topspin s velkou nebo malou rotací. Také ona, podobně jako Gionis, zasahuje obranné údery dříve a tím dostává soupeřky do časové tísně v přípravě na další úder. Vyniká navíc velkou bojovností a žádný stav pro ni není ztracený.

Co mne v soutěžích družstev ještě zaujalo, bylo zařazování mladých hráčů do špičkových týmů. To, že ve svých týmech sehrávají důležitou roli postjunioři jako Němec Franziska, náš Pavel Širůček, Francouzi Gauzy a Robinot, nebo Němka Solja a Rumunka Szöcz - věkem ještě juniorka, vychází z jejich výkonnosti, která je do sestav elitních týmů automaticky posouvá.

Jde ale o další hráče juniorského, nebo ještě kadetského věku, kteří ještě nedosahují výkonnosti nejlepších seniorů v reprezentacích jednotlivých zemí, ale už dostávají příležitost si atmosféru ME vyzkoušet a sbírat zkušenosti do budoucna. Tak se v týmu Běloruska objevil např. kadet Chanin, deblový mistr Evropy spolu s naším Tomášem Polanským, Běloruska Arlouskaya, Španěl Costa, Polák Dyjas a další. Myslím, že je škoda, že nikdo z našich mladých hráčů tuto šanci nedostal.

Jednotlivci:
Soutěže jednotlivců se opět vyznačovaly dominancí hráčů Německa. V mužské dvouhře se dostali 3 do čtvrtfinále, 2 do semifinále a vítěz Ovtcharov dominoval a za celý turnaj neprohrál /nehrál čtyřhru/. Překvapením byly výsledky a výkony obranáře Gionise, který se dostal až do semifinále a prokázal, že moderní obranné pojetí má i u mužů perspektivu. Toto tvrzení potvrzují i výsledky dalších obranářů, jako čtvrtfinálové umístění Němce Filuse na ME, nebo vítězství Japonce Shiono na World Tour Czech Open v Olomouci v srpnu letošního roku. Tato renesance obranné hry, ve které dosud dominovaly hlavně ženy, se mi jevila jako jeden z nových trendů vývoje posledních let a taky letošního ME.

V mužské kategorii, kromě vítězů čtyřhry Chorvata Tan Ruiwu a Poláka Wang Zhengyi, se hráči čínského původu neprosadili, zatímco u žen byla situace naprosto odlišná. Na letošním ME, víc než kdykoliv jindy v minulosti se prosadily hráčky, které výkonnostně vyrostly v Číně a hrají za evropské týmy. Mezi nejlepších 16 žen ve dvouhře se dostalo 8 hráček původem z Číny, mezi 8 jich bylo 7 /jediná Evropanka byla Viktoria Pavlovich/ a semifinále a finále už bylo čistou záležitostí těchto evropských Číňanek. Z prvenství se nakonec radovala 37letá Li Fen, reprezentující Švédsko, která patřila k užšímu kádru čínské reprezentace a v roce 2000 měla blízko k tomu, aby se kvalifikovala na OH. Roku 2002, odešla do Evropy a působila v klubech ve Švédsku, Německu a v poslední době v Rakousku. V loňském roce dostala švédské občanství a podle regulí ETTU mohla hned Švédsko reprezentovat. Téma zapojení těchto hráček do týmů Evropy bylo hodně diskutované téma na tomto ME. Především je celkem nelogické, že platí jiná -3- pravidla v rámci ITTF, která omezují start hráčů a hráček na věk 21 let, kdy mohou být u nového svazu registrovány, zatímco pravidla ETTU, žádné takové omezení nemají. Kriticky se k této situaci vyjadřují zástupci týmů, které dlouhodobě staví na vlastních odchovankyních, jako je Rumunsko, Bělorusko, Maďarsko, nebo i naše ženská reprezentace. Jiný názor se ozývá např. z tábora německé reprezentace, kde její trenérka Jie Schöpp, mimochodem v roce 1996 členka vítězného týmu na ME a první Číňanka, která reprezentovala Německo, zdůrazňuje, že zařazení nejlepších hráček vytváří tlak na mladé talenty a ostatní hráčky, aby se jim výkonnostně vyrovnaly a tato konkurence prospívá všem. Podle této filozofie se v týmu Německa objevily ve dvouhrách ze 6 hráček 4 rodilé Číňanky a např. jedna z nejlepších juniorek minulých let Sabine Winter dostala šanci jen ve čtyřhře, kterou spolu s Petrisou Soljou nakonec vyhrály.

Závěr:
Závěrem se dá konstatovat, že úspěchy německých hráčů nejsou náhodné, ale jejich základem je tvrdá práce v profesionálním tréninkovém systému. Většina hráčů se připravuje v centru v Düsseldorfu, kde mají optimální podmínky k individuální přípravě. Obdobně se připravují i hráči dalších předních evropských zemí.

Co se týká herního projevu, všichni nejlepší hráči jsou na tom dobře po kondiční stránce, která se pak projevuje i psychickou odolností. Dalším předpokladem úspěchu je komplexní technická vybavenost hráčů. Základem hry je kvalitní podání, variabilní příjem podání a jistota prvních úderů. Ve výměnách se prosazují hráči, kteří umí měnit rytmus hry /jako např. Francouz Robinot/ a rychle a optimálně se za stolem pohybují. To je pak základním předpokladem správného zasažení míčku a potažmo získání bodu. V neposlední řadě je důležitá absolutní koncentrace hráčů na každý míček a vysoká bojovnost a odhodlání jít za vítězstvím.

Marta Novotná, předsedkyně TMK ČAST