Článek kondičního trenéra Romana Čecha

Roman Čech je kondiční trenér, který spolupracuje s Tomášem Polanským i Českou asociací stolního tenisu (zejména v rámci mužské reprezentace). Je členem trenérsko-metodické komise (TMK ČAST). V minulém roce zajišťoval pravidelné provádění testů kondiční připravenosti v RCM a SCM. Právě na toto téma zaměřil svoji pozornost v následujícím článku. Vysvětluje důležitost provádění testů a podrobně specifikuje jednotlivá cvičení tak, aby je mohli provádět i trenéři mimo střediska. Současně nabízí pomoc při interpretaci zjištěných výsledků.

Roman Čech: Kondiční testy ve stolním tenise

Trenérsko-metodická komise České asociace stolního tenisu již několik let provádí dvakrát ročně testy kondiční připravenosti členů reprezentačních center mládeže a sportovních center mládeže.

Cílem je kontrola fyzické připravenosti jednotlivých členů, sledování jejich zdravého vývoje (výška, váha, BMI) i porovnávání s mezinárodní konkurencí, nebo sportovci z jiných, stolnímu tenisu podobných odvětví.

Stolní tenis se stává stále více fyzicky náročnou disciplínou, proto je potřeba získávat kvalitní a pravidelné informace o tom, jak si členové výběrových mládežnických složek průběžně stojí.

Testování sportovců je metoda velmi propracovaná již od 60.let minulého století a je nepopiratelně důležitou součástí stavby tréninkového procesu. Bohužel v minulosti došlo k přerušení získávání informací a celý proces se povedlo obnovit opět až před několika lety.

Cílem testové baterie TMK ČAST je zjistit OBECNOU fyzickou připravenost pomocí standardizovaných testů, které se dají provádět na různých místech a v různém čase bez toho, aby to zásadně ovlivnilo výsledky. Proto jsou voleny testy jednoduše proveditelné v běžné hale na stolní tenis, s minimem vybavení. Přestože jde o testy obecné připravenosti, tak z výsledků za posledních pět let lze velmi dobře vypozorovat, že nejlepší stolní tenisté v ročníku dosahují i lepších výsledků v testech fyzické zdatnosti. Velmi jasně se ukazuje, že nejmenší shoda mezi stolně-tenisovou výkonností a fyzickou zdatností je u dívek do kadetského věku, největší shoda je naopak u dorostenců, kde se již dá říct, že v období přesunu do kategorie U21 patří reprezentanti mezi ty, kteří dosahují nejlepších výsledků fyzických testů. V dorostenecké kategorii lze konstatovat, že nejlepší hráč z ročníku má vždy minimálně nadprůměrné výsledky oproti svým vrstevníkům, proto by se i testy mohly v budoucnu stát pomocným kritériem při rozhodování nominací na hranici reprezentace, neboť je jasný předpoklad, že hráči s lepším fyzickým fondem při srovnatelné výkonnosti mají lepší předpoklady do budoucna.

Ilustrační foto. Kondiční trénink v NTC Havířov.

Testová baterie TMK ČAST obsahuje:

• Sledování fyzických ukazatelů – výška a váha, BM index
• U – běh – rychlostní běžecký test
• Skok snožmo z místa – explozivní síla dolních končetin
• Hod obouruč z místa (medicinbal 2 kg) – síla trupu
• Beep test – vytrvalostní běžecký test
• Hloubka předklonu v sedě – rozsah
• Opakované leh-sedy 60 s – silový test
• Žonglování s 3 míčky po dobu 30 s – motorický test
• Jacíkův test 2 min – celomotorický vytrvalostní test

Na testovací baterii se lze dívat v několika rovinách. Jelikož se testují členové RCM a SCM v rozpětí věku cca 11–20 let, tak logicky kvantitativně lepší výkon u staršího neznamená lepší výsledek než slabší výkon u mladšího. Primárně srovnáváme jedince hlavně s jeho vlastním výkonem před půl rokem, přičemž přihlížíme k několika základním parametrům.

Hlavním parametrem je sledování fyzických ukazatelů výšky a váhy. U každého probíhá jeho tělesný vývoj individuálně. Například v období prudkého růstu v období puberty, kdy mladý sportovec vyroste i o 15 cm ročně akceptujeme, že jeho výkon v rychlostním běžeckém testu, nebo v celomotorickém testu nemá progresi, z důvodu toho, že si tělo musí poradit ve velmi krátké době s výrazným růstem, ale v případě, že se v uvedeném období zlepší v testu explozivní síly dolních končetin, považujeme jeho vývoj jako zdravý.

Silové testy trupu a opakované leh-sedy bereme u dětí s neukončeným růstem jako okrajové, naopak rychlostní a motorické testy mají velkou vypovídací hodnotu již u mládeže do 15 let.

Motorický test – žonglování s třemi míčky po dobu 30 s ukazuje schopnost koordinace oka a ruky a zároveň i úroveň koncentrace. Dovednost potřebnou pro test se bez problémů naučí desetileté dítě během týdne při denním desetiminutovém tréninku. Bohužel většina členů SCM a RCM stále tuto dovednost neovládá, přestože je známa informace, že všichni stolní tenisté startující za Českou republiku na všech olympiádách touto dovedností vládnou. (Přesto stále platí, že ke startu na OH ve stolním tenise nestačí umět pouze žonglovat.)

Popis testů

Výška a váha – informace buď od sportovního lékaře, nebo testovat individuálně, BMI u sportovců by rozhodně nemělo být vyšší než 25, optimálně by se měla pohybovat okolo čísla 20, musí se však přihlížet k růstovým spurtům v období puberty.

U-běh – vymezíme přímky 5x5x10m, start z bodu A cval stranou (levým bokem) k bodu B (5 m), zpět cval stranou (pravým bokem) do bodu A, zde změna směru o 90stupnů sprint vpřed k bodu C (5 m), běh pozpátku do bodu A, opět cvalem (levou stranou) do bodu B, zda změna směru na sprint a proběhnout cílem (bod D) 10 m. Na bodech A, B, C i D jsou umístěny kužely a testovaný běhá vně prostoru vymezeného prostoru. Hlídáme hlavně start, obě nohy za startovní čárou a u bodů B i C při změně směru musí alespoň jedna noha být za metou. Při pohybu bokem nedochází ke křížení nohou.

Skok snožmo – testovaný stojí prokazatelně za čarou 0 cm a bez rozběhu, nebo nákroku skočí snožmo vpřed, po dopadu zůstane na místě a odečteme hodnotu za hůře položenou patou.

Hod obouruč – medicinbal 2 kg – testovaný opět stojí na místě (pozor i jeden nákrok výrazně ovlivní výsledek) a provede hod známý jako „autové vhazování“. Dbáme, aby hod byl proveden symetricky a nebyla preferována silnější paže, pozor na přešlap po odhozu. Hodnotu výkonu odečteme po dopadu míče se zaokrouhlením na desítky cm.

Beep test – nebo Pacer fitness test – vymezíme dvě čáry vzdálené od sebe 20 m, na zvukový signál testované osoby vyrazí na druhou stranu v takovém tempu, aby při dalším zvukovém signálu stihly alespoň jedním došlapem být za čarou na druhé straně, takto pokračujeme do té doby, dokud testovaná osoba stíhá být včas na druhé straně (intervaly se časem zrychlují). Ukázky i zvukové signály lze najít například na Youtube.

Ilustrační foto, zdroj: https://keeprunworld.com/

Hloubka předklonu v sedě – testovaná osoba se posadí do prostého sedu a při napnutých končetinách s výdechem napne paže před sebe, měříme přesah od chodidel, při asymetrii je nutné načíst slabší paži. (test se stejným výsledkem lze provádět i ve stoje, v sedě ale dochází k čistějšímu provedení bez krčení dolních končetin.

Sed-leh 60 s – testovaný provádí opakovaný pohyb z lehu, při kterém se lopatky dotýkají podložky do sedu, při kterém se lokty dotknou kolen nebo stehen. Paže jsou buď propojeny prsty za hlavou, nebo se prsty drží uší. Počítá se počet dokončených opakování za jednu minutu, bez porušení správného provedení.

Žonglování 30 s – testovaný žongluje s třemi libovolnými míči, ideální jsou tenisové nebo stolně tenisové míčky. Výsledek je čas ve vteřinách, nebo splněno při zvládnutí 30 s.

Jacíkův celomotorický test 120 s – testovaná osoba provádí v nejrychlejším možném tempu polohy leh na břiše, stoj, leh na zádech, stoj atd. Začíná se ze stoje a první se počítá leh na břiše (v dolní poloze na nejkratší možnou chvilku dlaně opustí zem), druhý se počítá stoj (musí dojít k narovnání trupu i dolních končetin), třetí je leh na zádech (současně jsou na zemi obě paty i lopatky), čtvrtý je opět stoj s narovnaným trupem a končetinami, takto se polohy opakují a každá poloha se počítá.

Jaké výsledky trenér mládeže může očekávat?

Jak jsem psal již na začátku, jedná se o obecné testy a každý jedinec je jiný a pro každého je nejlepší srovnání jen se sebou samotným, proto je dobré provádět testování alespoň 2x ročně a sledovat k jakým dochází změnám. Osobně rád pomohu každému vyhodnotit výsledky testů jeho svěřenců i s možností doporučení cvičení pro zlepšení.

Pro motivaci zejména mladých chlapců, máme mladé stolní tenisty, kteří například dokáží skočit i přes 270 cm (dívky 220 cm), zvládnou přes 60leh-sedů za minutu, nebo přes 100 poloh při celomotorickém testu, zvládnou přesah 30 cm – což je víc než celá dlaň apod. To jsou výkony převážně u juniorů a juniorek. Pro mladší by měla být největší motivací možnost se několik let zlepšovat a tím se postupně stát fyzicky zdatným sportovcem.  

Zaujal Vás tento článek? Přečtěte si rozhovor s Romanem Čechem na téma kondiční přípravy ve stolním tenise.