Metodický web stolního tenisu

Česká asociace stolního tenisu

  • Jste zde:  
  • Úvodní strana
  • Metodika
  • Ostatní
  • Marek Klásek: Podání a jeho návaznost jako základ herních systémů, poznatky z vlastní praxe

Marek Klásek: Podání a jeho návaznost jako základ herních systémů, poznatky z vlastní praxe

Zveřejňujeme zajímavou a stále velmi aktuální závěrečnou práci licence A Marka Kláska na téma podání ve stolním tenise.

Podání a jeho návaznost jako základ herních systémů, poznatky z vlastní praxe

Úryvky z práce:

"Podle mých zkušeností je velmi důležitým aspektem, aby podávající zahrál podání stejně precizně, se stejnou intenzitou, jako třeba topspin. Spousta hráčů se na podání nepostaví správně."

"Každý hráč by měl mít určitou představu, jakým způsobem se bude hra po jeho podání vyvíjet. Nemělo by to být pouze uvedení míčku do hry. Např. útočník v dřívějších dobách předpokládal, že když zahraje krátké podání, dostane zpět měkký úder, do kterého se, pokud to délka a výška příjmu umožní, může opřít topspinem nebo drajvem. V současnosti musí být hráči připraveni na všechny varianty, jelikož se s vývojem hráčské techniky začalo útočit i do krátkých míčků, což bylo dříve nemyslitelné."

"Další má zkušenost s krátkou hrou okolo síťky vyplývá z několika vzájemných zápasů proti vynikajícímu dánskému stolnímu tenistovi Michaelovi Mazeovi, ze kterých jsem si odnesl následující věcné poznatky: V otevřené hře jsem se mu vyrovnal a měl jsem dobrou šanci na úspěch, ale poté co přečetl moji hru a mé silné stránky, držel mě precizním krátkým zaseknutým pinkem u stolu a nepustil mě do útočných výměn, a to jak na podání, tak na svém příjmu. Pravděpodobně tuto taktiku zvolil s ohledem na to, že jsem o kolo dříve svým klasickým útočným stylem porazil špičkového Číňana, budoucího mistra světa, Wang Haa. Ten byl známý tím, že často hrál krátké opačné podání do forhendu (pravákům) a tím si vytvářel vždy velice dobru pozici pro následný útok (jelikož soupeři přijímali forhendem a měli rotaci proti ruce). V tom důsledku nemohli přejít do útoku a zahráli většinou pasivně a nepřesně. Míček jim vždy trošku vyskakoval výše. V již zmíněném utkání jsem jeho servis eliminoval svým bekhendovým topspinem nad stolem, kdy jsem si dlouze nakročil do forhendu a bekhendovým topspinem nad stolem jsem aktivně jeho servis rozehrával a dostával se do své útočné hry, kde jsem ho následně přehrál. Do té doby se tento bekhendový topspin nad stolem (tzn.banán) nehrál. Čínští hráči přijímali téměř výhradně forhendem, pinkem nebo flipem, evropští právě tak. Po tomto zápase, tři měsíce na to, čínští hráči Wang Hao i Ma Lin přišli také s tímto aktivním agresivním bekhendovým příjmem. Od té doby všichni noví čínští reprezentanti a poté celý svět přebral tuto techniku. Toto vše mám potvrzeno od mého čínského spoluhráče z bundesligového klubu Jülich, který mi sdělil, že reprezentační kádr Číňanů pečlivě analyzuje na videu všechny prohry svých hráčů s cizinci na mezinárodních turnajích. Právě videonahrávka z tohoto mého zápasu s Wang Haem byla podnětem k novému úderu a technice ve stolním tenise."

"Kvalita podání v průběhu zápasu se odvíjí i od stavu zápasu. Pokud hráč vede, je v psychické výhodě a jeho podání bývá jistější, kvalitnější a kreativnější. V opačném případě se mohou při podání objevit chyby a podání není tak precizní. Je třeba si uvědomit, že psychická stránka sportovce je stejně tak důležitá jako natrénované dovednosti."

"Číňané rozlišují pět fází, kdy lze úder zahrát... Zúčastnil jsem se konference a přednášky předního čínského trenéra Li Xiadonga ve Varšavě a dozvěděl jsem se, že Číňané dále rozlišují také tři různé etapy (druhy) rychlosti. První rychlost – jakou rychlostí rakety míček udeříme, druhá rychlost – rychlost míčku měřená od úderu raketou do dopadu na soupeřovu polovinu stolu, třetí rychlost – jakou má míček rychlost po odskoku ze stolu."

Celou práci, včetně podrobností ze semináře čínského trenéra nebo řady tipů na nácvik podání s následnou návazností úderů, si můžete přečíst kliknutím na odkaz uvedený níže.

pdf32 Závěrečná práce - Marek Klásek

Marek Klásek pro metodický web ČAST vede rubriku "Komentář M.K.". První díl najdete zde, druhý zde a třetí zde.