Metodický web stolního tenisu

Česká asociace stolního tenisu

Komentář M.K. 4.

Marek Klásek je odchovanec NHKG Ostrava (nyní KST Ostrava), kde hrál od roku 1980 až do roku 1996. Vystřídal kluby v celé Evropě (Německo, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko), i u nás. Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry. Od roku 1999 až do roku 2008 byl v mužské reprezentaci. V současné době hraje extraligu za klub Sokol Hradec Králové. Od roku 2013 se souběžně věnuje trenérství (vystudoval licenci A). Nově je trenérem chlapecké juniorské reprezentace a kategorie do 21 let.

„Komentář M.K.“ je pohled Marka Kláska na aktuální dění ve stolním tenise. Tentokrát o motivaci.

Motivace

Moje malé zamyšlení před novou sezonou.

Co je jedním z nejdůležitějších faktorů nejen v našem sportu, ale i v běžném životě, který nás žene kupředu? Je to motivace. Častokrát její velikost rozhoduje, kolik jsme toho pro dosažení cíle (touhy) schopni udělat a tím pádem rozhoduje i o tom, jak velkého cíle dosáhneme. Je úplně jedno, jakého druhu tato motivace je. Uvedu několik příkladů ze života, o kterých jsem slyšel.

Jan Železný hodil světový rekord, když chtěl zapůsobit na svou první ženu. Motivací byla žena. 

Tenista Kafelnikov vyhrál v současné éře jako jediný tenista nejtěžší turnaj (French Open) ve dvouhře i čtyřhře v jednom roce! Říká se, že motivací u něj byly finance.

Panu Hondovi se smáli, že je malého vzrůstu. On se rozhodl, že přesto všem ukáže a prorazí do světa. Založil úspěšnou automobilku Honda – motivace ego.

Další motivací může být, že ještě nepatříš do „starého železa“ a jsi stále konkurenceschopný (film z r.2006 – Rocky Balboa).

Milan Orlowski nemá ani ve svých letech o motivaci nouzi.

orel

Foto z archívu ČAST

Nakonec uvedu příklad ze své kariéry.

V roce 2006 na MS družstev v Brémách jsme měli hrát o konečné 5. místo s Ruskem. Všichni byli zklamaní z porážky ve čtvrtfinále a také velmi unaveni. Nikdo se do sestavy nehrnul. Já byl také úplně rozbolavělý a zatuhlý ze všech předchozích zápasů, kdy jsem hrál vždy nadoraz. Pak se však něco stalo. Dozvěděl jsem se, že se bude hrát v hlavní hale uprostřed na centr kurtu jako předzápas finále MS. Najednou jsem dostal neuvěřitelný impuls a chtěl jsem hrát. Sice jsem se opravdu i po rozhraní špatně pohyboval, zatuhlé a zatavené tělo nechtělo poslouchat, ale nakonec povolilo a já přispěl jedním bodem k výhře 3:2 a konečnému 5. místu na MS, které považuji s odstupem času za nejlepší umístění a výsledek v celé mé kariéře! Prostě musíte mít velkou motivaci (jakoukoliv) a dokážete obrovské věci.

Na začátku nové sezony přeji všem hráčům, aby našli tu „svou“ motivaci, která je požene kupředu.

První díl rubriky "Komentář M.K." najdete zde, druhý díl zde, třetí díl zde.