Metodický web stolního tenisu

Česká asociace stolního tenisu

Komentář M.K. 5.

Marek Klásek je odchovanec NHKG Ostrava (nyní KST Ostrava), kde hrál od roku 1980 až do roku 1996. Vystřídal kluby v celé Evropě (Německo, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko), i u nás. Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry. Od roku 1999 až do roku 2008 byl v mužské reprezentaci. V současné době hraje extraligu za klub Sokol Hradec Králové. Od roku 2013 se souběžně věnuje trenérství (vystudoval licenci A). Nově je trenérem chlapecké juniorské reprezentace a kategorie do 21 let.

„Komentář M.K.“ je pohled Marka Kláska na aktuální dění ve stolním tenise. Tentokrát o tréninku v současné složité době.

 

UDRŽOVACÍ TRÉNINK

Vzhledem k současné situaci bych rád napsal pár slov na téma tzv. „udržovacího tréninku“.

Začnu trochu zeširoka. Před lety, když jsem hrál Bundesligu v Německu, tak jsem měl potíže s ramenem. Stále mě bolelo a cítil jsem, že je přetížené, měl jsem v něm zánět. Probíral jsem to se spoluhráčem Lucjanem Błaszczykem a tem mi řekl, že měl v minulosti po delší dobu stejný problém. Nemohl hrát naplno, a tak alespoň trénoval podání, příjem, flip, pink a blok. Zkrátka všechny technické údery, při kterých nemusel švihat celou rukou a namáhat bolavé rameno. Vysvětlil mi, že takto trénoval dva až tři měsíce, aby neztratil cit pro míček a byl pořád alespoň v omezeném režimu za stolem. Pak, když problém s ramenem vyřešil (dostal radu, ať zkusí homeopatikum Ruta 15 a zabralo to), tak jen přidal tréninkovou intenzitu a zátěž a byl hned tam, kde před zraněním. Vysvětlil mi, že kdyby ty dva – tři měsíce vůbec netrénoval, tak by mu trvalo delší dobu tréninkové manko nahradit. Proto ten „udržovací“ trénink. Mimochodem ta Ruta 15 mi také pomohla.

blaszyk

Lucjan Błaszczyk; Zdroj: Foto Getty Images

V této složité situaci, ve které se nyní nacházíme, bych všem doporučil jakýkoliv udržovací trénink za stolem. S kamarádem nebo robotem, v garáži, prádelně, obýváku atd., pokud je to alespoň trochu možné. Věřte, že i dvakrát týdně trénink z místa v omezeném prostoru má smysl pro pozdější rychlý návrat do formy. K tomu bych samozřejmě přidal různé další aktivity, které jsou povoleny – běh, intenzivní chůze, posilování vlastním tělem, kolo…

Jednou na tyto tréninky v bojových podmínkách budeme s úsměvem vzpomínat a vážit si toho, že si můžeme v klidu zahrát ve své oddílové herně. Přeji nám všem rychlý návrat za stoly!

 

Marta Novotná, předsedkyně TMK ČAST, přidává několik příkladů z vlastní trenérské praxe: "Jana Dobešová, když v herně uklouzla na potu spoluhráče a přivodila si oboustranný výron, tak s nohou v sádře 2 měsíce trénovala denně několik hodin jen podání. Když pak začala hrát, podání se stalo její největší a obávanou zbraní. Marie Hrachová, když trpěla syndromem karpálního tunelu na pravé ruce a nemohla v ní ani udržet pálku, tak začala trénovat levou rukou. Když se pak po zranění vrátila do hry, několikrát překvapila soupeřky, že zahrála ve výměně i levou rukou, což bylo v té době pro soupeřky velice překvapivé a také nepříjemné."

 

První díl rubriky "Komentář M.K." najdete zde, druhý díl zde, třetí díl zde a čtvrtý zde.