„Komentář M.K.“ je pohled Marka Kláska na aktuální dění ve stolním tenise. Tentokrát o tréninku v současné složité době.

Marek Klásek je odchovanec NHKG Ostrava (nyní KST Ostrava), kde hrál od roku 1980 až do roku 1996. Vystřídal kluby v celé Evropě (Německo, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko), i u nás. Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry. Od roku 1999 až do roku 2008 byl v mužské reprezentaci. V současné době hraje extraligu za klub Sokol Hradec Králové. Od roku 2013 se souběžně věnuje trenérství (vystudoval licenci A). Nově je trenérem chlapecké juniorské reprezentace a kategorie do 21 let.

UDRŽOVACÍ TRÉNINK

Vzhledem k současné situaci bych rád napsal pár slov na téma tzv. „udržovacího tréninku“.

Začnu trochu zeširoka. Před lety, když jsem hrál Bundesligu v Německu, tak jsem měl potíže s ramenem. Stále mě bolelo a cítil jsem, že je přetížené, měl jsem v něm zánět. Probíral jsem to se spoluhráčem Lucjanem Błaszczykem a tem mi řekl, že měl v minulosti po delší dobu stejný problém. Nemohl hrát naplno, a tak alespoň trénoval podání, příjem, flip, pink a blok. Zkrátka všechny technické údery, při kterých nemusel švihat celou rukou a namáhat bolavé rameno. Vysvětlil mi, že takto trénoval dva až tři měsíce, aby neztratil cit pro míček a byl pořád alespoň v omezeném režimu za stolem. Pak, když problém s ramenem vyřešil (dostal radu, ať zkusí homeopatikum Ruta 15 a zabralo to), tak jen přidal tréninkovou intenzitu a zátěž a byl hned tam, kde před zraněním. Vysvětlil mi, že kdyby ty dva – tři měsíce vůbec netrénoval, tak by mu trvalo delší dobu tréninkové manko nahradit. Proto ten „udržovací“ trénink. Mimochodem ta Ruta 15 mi také pomohla.

Lucjan Błaszczyk; Zdroj: Foto Getty Images

V této složité situaci, ve které se nyní nacházíme, bych všem doporučil jakýkoliv udržovací trénink za stolem. S kamarádem nebo robotem, v garáži, prádelně, obýváku atd., pokud je to alespoň trochu možné. Věřte, že i dvakrát týdně trénink z místa v omezeném prostoru má smysl pro pozdější rychlý návrat do formy. K tomu bych samozřejmě přidal různé další aktivity, které jsou povoleny – běh, intenzivní chůze, posilování vlastním tělem, kolo…

Jednou na tyto tréninky v bojových podmínkách budeme s úsměvem vzpomínat a vážit si toho, že si můžeme v klidu zahrát ve své oddílové herně. Přeji nám všem rychlý návrat za stoly!

Marta Novotná, předsedkyně TMK ČAST, přidává několik příkladů z vlastní trenérské praxe: "Jana Dobešová, když v herně uklouzla na potu spoluhráče a přivodila si oboustranný výron, tak s nohou v sádře 2 měsíce trénovala denně několik hodin jen podání. Když pak začala hrát, podání se stalo její největší a obávanou zbraní. Marie Hrachová, když trpěla syndromem karpálního tunelu na pravé ruce a nemohla v ní ani udržet pálku, tak začala trénovat levou rukou. Když se pak po zranění vrátila do hry, několikrát překvapila soupeřky, že zahrála ve výměně i levou rukou, což bylo v té době pro soupeřky velice překvapivé a také nepříjemné."

První díl rubriky "Komentář M.K." najdete zde, druhý díl zde, třetí díl zde a čtvrtý zde.