Metodický web stolního tenisu

Česká asociace stolního tenisu

Lara Broich: Více neznamená lépe

Poprvé jsem se s Larou setkal na semináři ETTU v Bratislavě v roce 2019, kde měla prezentaci. Zaujal mě její komplexní pohled na stolní tenis a trenérskou práci. Současně mi přišlo neuvěřitelné, kolik toho má ve svém věku za sebou a to v takové zemi, jakou je Německo. Jsem proto rád, že souhlasila s rozhovorem pro metodický web.  

 

VÍCE NEZNAMENÁ LÉPE

Lara Broich

Narozena: 1989

Bydliště, domácí klub: Düsseldorf

Současná trenérská pozice: Reprezentační trenérka kadetek (od 2015); trenérka v Düsseldorfu

Předchozí trenérské zkušenosti: Asistentka Evy Jeler u kadetské a juniorské reprezentace, asistentka  Jie Schöpp a Jörg Bitzigeio

Trenérské vzdělání: A licence stolní tenis, diplomovaný trenér německého olympijského výboru, kurz jógy, kurz mentálního koučinku

Hráčská kariéra: 2. Bundesliga, členka kadetské a juniorské reprezentace Německa

Největší trenérské úspěchy:

Europe Top 10 (2017): 1. místo Sophia Klee, účast 3 svěřenkyň na turnaji

MEJ 2017: 1. místo Anastasia Bondareva/Sophia Klee, čtyřhra kadetek

MEJ 2017: 2. místo Wenna Tu, dvouhra kadetek

MEJ 2017: 3. místo Anastasia Bondareva, dvouhra kadetek  

MEJ 2019: 3. místo v soutěži družstev kadetek (Pranjkovic, Kaufmann, Stortz, Griesel)

Europe Top 10 (2019): 2. místo Annett Kaufmann, účast 2 svěřenkyň na turnaji

Trenérské motto: „Více neznamená lépe. Lépe je lépe.“ („More is not better. Better is better.“)

 „Vždy je to především úspěch hráče. S hráčkami navíc pracuje více trenérů. Je to týmová práce."

w1176 h662 x736 y158 e9f57eb5ce7d2060

MEJ 2019 Ostrava, 3. místo v soutěži družstev (zleva: Kaufmann, Stortz, Broich, Griesel, Pranjkovic). Foto: Marco Steinbrenner, www.tischtennis.de

Působíš jak v Düsseldorfu, tak u reprezentace. Jak vypadá tvoje trenérská práce v praxi?

V centru v Düsseldorfu pracuji zejména s juniorkami a hráčkami do 23 let. Mám je na starosti společně s Tamarou Boros. Jako národní kouč jsem zodpovědná za kategorii kadetek (U15) a za minikadetskou kategorii (U13). Kategorii U15 tvoří 12 hráček, kategorii U13 skupina 14 hráček. V obou případech se jedná o hráčky z celého Německa, které se připravují v různých centrech a klubech. Z toho vyplývá velká rozdílnost mé práce. V centru pracuji na denní bázi, v reprezentaci probíhá příprava především prostřednictvím pravidelných kempů (konají se 1x měsíčně, od neděle do čtvrtka, trénujeme 3x denně), distanční formou (tréninkové plány, komunikace s trenéry a samotnými hráči) a účasti na turnajích.       

Jaká je tvoje trenérská filozofie?

Zastávám názor, že kondice a technika spolu velmi úzce souvisí. Vždy hráčkám říkám: „Není žádná ostuda prohrát, pokud je soupeř lepší. Ale není možné prohrát proto, že jsem byla unavená.“ Kondiční složka přípravy (fyzická zdatnost) je základ. Každá hráčka je na tom samozřejmě jinak. Musíme tyto individuální rozdíly vnímat. Mít dostatečně silné tělo je ale nezbytný předpoklad. Často vidíme, že hráčka stojí příliš narovnaná a má málo pokrčená kolena. Přitom se snaží. Její tělo ale není připraveno, aby to zvládlo.

csm jem2018 broich klee steinbrenner 6b34211820

Lara Broich a Sophia Klee; Foto: Marco Steinbrenner, www.tischtennis.de 

Pokud není kondice na dostatečné úrovni, není možné se ve stolním tenise zlepšit. Je tragédie, když je tělo limitujícím faktorem. Může to mít velké následky pro samotné hráčky i mimo sport, v civilním životě. A upřímně řečeno, ne všechny děti, kterým se věnujeme, se stanou profesionálními sportovci.

Na co se v tréninku tedy nejvíce zaměřuješ?

Důležitá je především kvalita. Nehoním se za hodinami za stolem za každou cenu. Snažím se vnímat souvislosti, tělo. Co je pro stolní tenis nejdůležitější? Podle mě to je fungování centrální nervové soustavy, nervosvalová koordinace. Aktivace svalových vláken, přenos impulsů ze svalů do mozku a zpět. To by mělo být v centru našeho zájmu. Pokud se nervový systém unaví, efektivita tréninku výrazně klesá. Dokonce může být i záporná, protože tělo si vše ukládá do paměti a pokud trénujeme unavení, technika nemůže být příliš dobrá a podle mě víc ztrácíme, než získáváme. Snažím se proto u hráček sledovat, jak se koncentrují, jak jejich tělo reaguje. A pokud dojde k útlumu, tak trénink přeruším. Klidně po 70 minutách. Podle situace zařadím nějakou změnu. Může to být odpočinek, ale také rychlostní či silové intervaly. Jednotlivé tělesné systémy jsou relativně samostatné a únava nervové soustavy nutně neznamená únavu svalů. Po této změně, která umožní částečnou obnovu nervového systému, může herní část pokračovat. Opět do okamžiku, kdy dojde k poklesu. Současně je třeba říci, že fyzická zdatnost zvyšuje výdrž nervů, jsou to spojené nádoby.      

csm jem2018 pranjkovic broich steinbrenner 68341bfb95

Lara Broich a Naomi Pranjkovic; Foto: Marco Steinbrenner, www.tischtennis.de

Jaké tréninkové prostředky využíváš při nácviku technických dovedností?

Velký důraz kladu na správný pohyb nohou (footwork). Zejména předozadní pohyb, vždy s pohybem celého těla. Zařazuji nejrůznější formy stínování. Například tak, že se stínuje nejdříve v normálním tempu, pak se přejde do velmi pomalého, při kterém lze vnímat pohyb téměř každého svalu, kroku, kyčlí a boků (pohybový řetězec). Následně se to samé provádí se zavřenýma očima, kdy lze ještě více vnímat celé tělo. A na závěr se opět stínuje v normálním tempu.

Děti se rády zlepšují. Naším úkolem je vymyslet to tak, aby to pro ně bylo zajímavé. Ideální je spojení zábavy s disciplínou, pak nastává největší pokrok a zlepšení. Dále podle mě platí, že není příliš efektivní se všemi hráči dělat to stejné. Samozřejmě systém je jeden, ale v rámci něj by měl být individuální přístup. U mladých hráčů a hráček preferuji trénink řídit nikoliv časem, ale pomocí získaných bodů (například je třeba zahrát danou variantu 10x). Vede to k většímu zaujetí a současně individuálnějšímu přístupu. V praxi to vypadá tak, že na jednom stole se hraje třeba již třetí kombinace a na druhém stole pořád ta první. Je to složitější na organizaci, ale od toho tam jsme my, trenéři.

Na semináři v Bratislavě jsi měla velmi zajímavou prezentaci. Zaujal mě tvůj netradiční pohled na trénování. Můžeš k tomu něco říci?   

Ono se to prolíná všemi mými odpověďmi. Myslím si, že více neznamená nutně lépe. V centru pozornosti by měl být člověk jako lidská bytost a ne sportovec - stroj. Je velká čest, že rodiče dali své děti právě na náš sport! Dávají nám tím najevo důvěru a privilegium. Proto si myslím, že nestačí jen umět dobře trefit balon. Měli bychom se snažit děti naučit mnohem víc. Například to, že abych byl schopen ze sebe vydat to nejlepší (na tréninku, v zápase, ve škole, v životě), musím se umět také o sebe pořádně starat. Kvalitně jíst, spát, dodržovat pitný režim, mít dobré sociální kontakty, umět správně dýchat, otužovat se, starat se o své svaly, vědět jak a kdy ne/používat telefony a tablety. To vše je důležité. Pokud trenér používá neotřelé metody, věřím, že dokáže děti zaujmout. A není třeba to komplikovat a hledat v tom vědu. Vždycky si snažím představit, co by asi platilo na mě, co by mě zaujalo a tím zkusím svěřence oslovit.

csm jem2017 bondareva broich klee steinbrenner 7c08961a96Lara Broich, Sophia Klee a Anastasia Bondareva; Foto: Marco Steinbrenner, www.tischtennis.de

Na tomtéž semináři jsi ukazovala „to-do list“, který musí hráčky u tebe v reprezentaci vyplňovat a jednou týdně ti ofocený poslat. Kromě informací o tréninku mě tam zaujaly právě věci, o kterých jsi teď mluvila. Zaznamenávají počet hodin spánku, večerku, budíček, kolik zeleniny a ovoce za daný den snědly, zda si daly studenou sprchu, kolik a co za den vypily, kolik času věnovaly studiu… Není to náročné pro dívky v kadetském věku?

Věřím, že každý se chce zlepšit a být nejlepší verzí sebe sama. Nevěřím v lenost. Když sleduješ malé děti, třeba 2 roky staré. Co vidíš? Některé jsou více extrovertní, jiné introvertní, ale všechny jsou zvídavé, mají zájem o dění kolem, nasávají vše jako houba. Mají neustálé otázky. Každý z nás to má v sobě. Postupně, jak rosteme, „chřadneme“. Navenek to vypadá, že některé děti jsou líné, nemají zájem. Některé nabírají na váze, ve škole se necítí dobře, stává se z toho uzavřený kruh. A tyto děti k nám přijdou a začnou milovat stolní tenis. Možná jsou i velmi talentovaní!

V čem je tedy problém, když nejsou líné?

Jejich tělo není zdravé. Podle mě za to může několik faktorů. Jednak špatná strava. Jedí příliš cukru a průmyslově zpracovaných namísto skutečných potravin. Na řadě dětmi velmi oblíbených potravin je tak dlouhý seznam složení, že to ani nejde přečíst. Rajče je rajče. Ale co vše obsahuje kečup? Podobné to je se spánkem. Je dítě líné a nechce se mu nic dělat? Možná to je tím, že nemá dostatek času na odpočinek. Je přeci velký rozdíl mezi kvalitním a zdravým spánkem a situací, kdy jdou děti spát po půlnoci (před spaním si hrají s telefonem) a brzy ráno vstávají do školy nebo mají trénink.

Myslím si, že je naše odpovědnost, se o tyto věci starat. Ne jen řešit, jak hrát lepší forhend nebo bekhend. Měli bychom děti učit, co a kdy je dobré jíst. Například, že je dobré jíst méně cukru, když chceš na turnaji uspět. A co se děje s tělem, když ho sníš hodně. Znovu se vrátím k tomu příkladu s velmi malými dětmi. Hrají si. Jsou unavené? Tak si lehnou a usnou. Poslouchají své tělo. Snažím se svěřence vést k tomu, že je to na nich, že to mají ve svých rukách. Jsme pořád stejní lidé, jako když nám byly 2 roky. Tělo se jen adaptovalo a chřadne. Je třeba se trochu vrátit ke kořenům. Snažím se je upozorňovat, že kvalitní spánek je velmi důležitý. Stejně tak plnohodnotné jídlo a to, jak se chováme ke svému tělu, ovlivňuje nejen výkon za stolem, ale především naše zdraví.

Klee

Lara Broich a Sophia Klee; Foto: Marco Steinbrenner, www.tischtennis.de

Jaká je tvoje oblíbená herní kombinace a proč?

Asi ode mě nemůžeš očekávat jinou odpověď, než že to musí být vždy vztaženo ke konkrétnímu hráči a jeho potřebám. Nicméně pokud jde o kadetský věk, mám ráda variantu 2 forhendy a 2 bekhendy s tím, že jeden z úderů se vždy hraje u stolu a druhý dál za stolem. Je to sice varianta bez podání a příjmu, ale kombinuje boční a předozadní pohyb. Může se střídat aktivní i pasivní hra a dobré je, že se hráč musí adaptovat a vnímat pohyb. Další varianta, kterou poměrně často zařazuji, je forhend – bekhend – forhend - střed (hráno forhendem) – bekhend – forhend – bekhend - střed (hráno bekhendem). Hráči mají za úkol postavit se co nejlépe ke každému úderu včetně úderů hraných ze středu. Učí se, odkud balon letí, s jakou rotací a zda je lepší na středu hrát forhend nebo bekhend. Obojí má svůj význam.

Laro, moc ti děkuji za rozhovor!

Není zač. Jestli ještě můžu něco dodat… Myslím si, že stejně jako hráči, tak i my trenéři se musíme pořád snažit zlepšovat. To, že něco nevím, není nic špatného. Je to naopak prostor pro zlepšení. Je dobré být otevřený novým nápadům, sledovat jiné sporty a nepřestávat se učit.

„Není žádná ostuda prohrát, pokud je soupeř lepší. Ale není možné prohrát proto, že jsem byla unavená.“

"Věřím, že každý se chce zlepšit a být nejlepší verzí sebe sama."

"Velký důraz kladu na správný pohyb nohou."

Autor: Martin Merker