Záznam třetí (poslední) části přednášky včetně doplňujícího komentáře.

Těsně před Vánoci 2022 se v Národním tréninkovém centru v Havířově konal doškolovací seminář pro trenéry všech licencí. Celkem se ho zúčastnilo 51 trenérů a na semináři přednášela úspěšná německá reprezentační trenérka mládeže Lara Broich. O semináři jsme informovali na oficiálním stránkách ČAST.

Na metodickém webu budeme postupně zveřejňovat záznam přednášky s doplňujícím komentářem hlavní koordinátorky projektu HBO Moniky Hanušové.

3.DÍL – KOUČINK

V poslední části přednášky se Lara Broich věnovala koučování hráčů při zápasech.

Motto této části: „Je třeba najít klíč k úspěšné a intenzivní komunikaci a spolupráci mezi trenérem a hráčem.“

Na úvod této části Lara zdůraznila, že v jejím pojetí je velký rozdíl mezi tím, jestli je dospělý člověk koučem nebo trenérem, ačkoliv připustila, že v její trenérské praxi tomu tak nebylo vždycky a v počátcích její trenérské kariéry hráče koučovala jinak než dnes. Nyní se v roli kouče vnímá jako jakási porodní asistentka, bez které se dítě nejspíš v pořádku narodí, ale s ní to bude jednodušší. Stejně tak bez koučování hráč zápas nebo turnaj může odehrát, ale s podporou kouče lépe a úspěšněji. Ve své filozofii vychází z toho, že pokud je koučem mládežnického národního týmu, předpokládá, že základní úderovou řadu a taktické varianty hry mají její svěřenci osvojené již z tréninku, což se ale nevylučuje s tím, že se snaží každého hráče pečlivě poznat a koučování nastavit tak, aby to pro daného svěřence bylo co nejefektivnější.  Z toho vyplývala položená otázka na posluchače, zda se má hráč přizpůsobit trenérovi/koučovi nebo obráceně trenér/kouč hráči. Lara souhlasila s názorem publika, že správný kouč by měl akceptovat potřeby svého svěřence a přizpůsobit jim styl koučování. Uvedla ale, že na mnoha mistrovstvích a mezinárodních turnajích je svědkem toho, že kouč pracuje se všemi svými hráči stejně, podle stejné šablony, své chování a projevy, způsob vedení hráče a komunikace s ním nijak nekoriguje podle toho, kdo z jeho svěřenců je zrovna za stolem. V tu chvíli si řekne: „Fajn, tak to už vedeme 2:0 v každém setu.“ Shrnula tedy, že by měly být teoreticky prioritní potřeby hráče, ale na samotných turnajích se to prakticky neděje.

Dále Lara demonstrovala graf, kde jsou zachyceny vlivy na výkon – ty, které hráč může ovlivnit a ty, které ovlivnit nemůže (video čas 6:10). Graf s názvem Okruh vlivů obsahuje dva kruhy. Vnější je soubor okolností, které hráč nemůže ovlivnit a vnitřní kruh znázorňuje vše, co má hráč pod svojí kontrolou. Na otázku, které faktory hráč ovlivnit může, z publika zaznělo: výběr servisu, umístění míčků, taktika, chování, myšlenky na to, že chci vyhrát nebo co se stane, když prohraju, vnitřní analyzování, že mi nejde nějaký úder nebo že jsem v minulém setu ztratil dva setboly. Tyto myšlenky na to, co se stane v budoucnosti (jak dopadne zápas) nebo co proběhlo v minulosti (předchozí míček, set) nejsou vhodné, protože hráče odpoutávají od myšlení v přítomném okamžiku a tím okamžitého soustředění na nejbližší výměnu. Ke srovnání myšlenek a emocí slouží právě dříve zmiňované dýchací techniky, které hráče, pokud je má osvojené, vrací zpět do přítomného okamžiku a k soustředění se na sebe teď a tady. Lara Broich zde citovala Michaela Phelpse: „Když stojím jednou nohou v minulosti a druhou v budoucnosti, docílím jedině toho, že si počůrám přítomnost.“ Pokud se toto Lary svěřenci stane, že se místo na přítomný okamžik začne soustředit na to, co zkazil, křikne na něj „vrať se, dýchej a začni znova“. Jak Lara dále uvedla, německý stolně tenisový svaz má svého svazového psychologa, který se otázkou emocí podrobně zabývá a pracuje s hráči na nácviku toho, jak zastavit negativní myšlenky, jak se vypořádat s tím, že má hráč v důsledku nervozity tuhé nohy nebo se mu klepe ruka.

WIN – co je teď důležité

Toto vše jsou vnitřní faktory, které hráč může ovlivnit. Naopak se při hře musí vypořádat s mnoha vnějšími vlivy, které nejsou pod jeho kontrolou, ale jeho hru ovlivňují. Rozhodčí, soupeř, hrací podmínky, materiál, podlaha, světlo, chování soupeře a jeho trenéra. Je důležité se naučit nenechat se tím ovlivnit, nedat soupeři, rozhodčímu, divákům a ostatním vnějším okolnostem možnost negativně působit na moji hru, abych v zápase prodal to, na co každý den trénuji. Mluvíme tu o soupeřově trenérovi, ale důležité je i chování vlastního trenéra. Důležité je, aby i trenér byl dobře připraven na konkrétního hráče, kterého povede. Často se stává, že trenér přeskakuje od stolu ke stolu, musí být připraven nastavit techniku koučování tak, aby byla vhodná pro daného konkrétního hráče, abych jako trenér věděl, co který hráč potřebuje. Jaký přistup zvolit. Lara si je dobře vědomá toho, že správným přístupem a vhodným typem koučování lze získat velkou konkurenční výhodu pro své svěřence. Je to její metoda, nikomu ji nevnucuje a vnímá, že většina trenérů koučuje všechny hráče stejně, se stejným přístupem k hráči, pouze třeba upravuje taktiku. Úkolem trenéra je neustále sledovat soupeře, jeho trenéra, svého svěřence a reagovat na jakoukoliv odchylku, využít okamžité výhody, když zjistí, že se třeba soupeř lekl nebo jeho trenér ho znervózněl, vnímat ty emoce a využít jich k získání výhody pro svého svěřence. V pauze mezi sety není vždy nutné jen stanovovat taktiku, někdy hráč vůbec nevnímá, je v silných emocích, často je lepší spíš odvést pozornost, pokud např. soupeřův trenér na svého hráče křičí, vnímat to a vzít jako výhodu. Pokud trenér není v pohodě, pak nemůže pohodu a sebedůvěru přenášet na hráče. Z toho Lara ve své filozofii vychází a stanovila si seznam činností a věcí, které potřebuje k tomu, aby jako trenér byla v pohodě a mohla svou činnost lépe vykonávat.

Co Lara potřebuje, aby byla „ready“:

6-8 hodin spánku

Studená sprcha

Dýchací cvičení

Sluneční světlo alespoň 20 min denně nebo infračervené světlo

Vlastní sportovní aktivity

Dostatek kvalitní přirozené průmyslově nezpracované stravy – vzít si něco s sebou, nespoléhat na bufet – oříšky, ovoce – aby toho byl dostatek pro hráče i trenéry. Při nekvalitním stravování přichází dříve únava, svalová slabost, horší regenerace.

Kvalitní pitný režim hráčů i trenéra

Večerní čas by měl mít trenér sám pro sebe – celý den se stará o svěřence a není možné večer dlouho sedět v restauraci, pít alkohol a být zase v kolektivu. Takto není možné, aby trenér zregeneroval mentální i fyzické síly na další den. Když Lara přijde do haly, vidí mnoho trenérů, kteří jsou vyhořelí nebo těch, jimž je z obličeje poznat, co dělali včera večer. Toto považuje za nepřijatelné, protože stejně tak, jako od hráčů vyžadujeme odpovídající přístup, disciplínu v tréninku i turnaji a správnou životosprávu, musí být trenér schopen to vyžadovat i sám od sebe, aby mohl svěřencům energii dávat, ne aby jí měl sám nedostatek.

Motto: „Důležité je, abys ty jako trenér věděl, co potřebuješ a jak to případně můžeš změnit. Jen tak lze zůstat v rovnováze a autenticitě.“

Svoje postoje a názory Lara nikomu jako model nevnucuje, jen mluví o tom, co se jí jako trenérce osvědčilo, jak si všechny procesy nastavila. A úspěchy jejích svěřenců dokládají, že svou práci dělá více než dobře.

Co mohu já jako trenér udělat pro své hráče?

Vnější projev

Povzbuzování

Styl komunikace mezi sety

Time-out

Předpokladem je, že trenér hráče, které koučuje, dobře zná a je schopen s každým z nich vykomunikovat, co je pro něj vhodné, co mu více pomůže. Zdůrazňuje v tomto dvě věci – to, že se trenér musí přizpůsobit hráči a dále to, že styl koučování „šije na míru“ každému svěřenci tak, aby to bylo pro něj co nejlepší i když třeba dělá něco, co jí osobně úplně příjemné nebo přirozené není. Uváděla příklad, že některé z jejích svěřenkyň potřebují chválit za všech okolností a vědět, že za taktiku ona jako trenér přebírá plnou odpovědnost. Jiné potřebují naopak více hecovat nebo vést spíše autoritativním způsobem. A ona jako trenér se snaží přizpůsobit svůj styl koučování potřebám hráčů na rozdíl od většiny trenérů, kteří ve svém stylu koučování individuální potřeby hráčů nezohledňují. Lara v této souvislosti zmínila obrovský význam komunikace mezi hráčem a trenérem. Protože ve chvíli, kdy se hraje týmová soutěž, všechny hráčky jsou v jednom hracím prostoru, ty na lavičce vnímají a slyší, jak koučuje hráčku u stolu a mohla by z toho vznikat nedorozumění a poukazování na rozdíly v koučování a otázky ze strany hráček „jak to, že na mě křičíš a jinou hráčku pořád chválíš?“ Je potřeba si všechny tyto záležitosti předem vysvětlit, komunikovat individuální potřeby, zdůraznit všem, že nedělá rozdíly lidsky, ale pouze trenérsky za účelem toho, aby každý hráč za dané situace vytěžil z jejího koučování pro sebe a pro tým maximum.     Zároveň styl koučování každého hráče nebere jako dogma, ale vnímá, že se vše vyvíjí s časem, s tím jak hráč zraje, v jaké je zrovna životní situaci.

Stejně tak jako při koučování reflektuje a respektuje každého hráče jako individualitu a snaží se být empatická vůči jeho potřebám, zároveň při zápase neustále vyhodnocuje technické, fyzické i emoční slabiny soupeře a snaží se jejich odhalení využít ve prospěch svého hráče.

Pro každý zápas má v rukách 5-6 trumfů, ale aby překvapivě fungovaly, může každý použít jen jednou. Je tedy důležité správně načasovat změnu taktiky, překvapivé podání apod.

Dále velmi pečlivě vnímá, zda soupeřce nebo jejímu trenérovi vadí její povzbuzování. Ti, co jí znají jako kouče při zápasech si myslí, že je při koučování hodně emotivní, ale není to její přirozenost, bere to jako svou práci, vyžaduje to její svěřenec a udělá to pro něj.

Styl komunikace v pauze mezi sety

Podrobně se v této části přednášky Lara věnovala naladění a stylu komunikace trenéra a hráče mezi sety. Zda mluví víc hráč nebo trenér, jaká je mezi nimi interakce. Zda se spíše snaží zklidnit emoce, předat co nejvíce informací nebo jen základní taktické rady. Zde opět respektuje individuální potřeby jednotlivých svěřenců. Pokud se v pauze potřebují oni nejdříve vypovídat, nechá je, počká na oční kontakt, udělá pár sekund pauzu a pak teprve řekne zásadní taktické rady. Ale až ve chvíli, kdy si je jistá, že ji hráč vnímá. Dále nastává situace např. na ME, že má koučovat hráče, které viděla naposledy před rokem nebo déle, protože na WTT turnajích jsou oddělené soutěže chlapců a dívek a tím pádem pak na Mistrovství Evropy koučuje hráče, u něhož jeho individuální potřeby, silné a slabé stránky nezná. Nepovažuje za žádnou slabinu, když se na to trenér hráče zeptá. Co potřebuje, jaký přístup, jestli víc fandit nebo jen podporovat v klidu.

Time-out

Na tomto místě Lara komentovala přístup trenérů k time-outu. Je nutné předem vykomunikovat styl – zda o time-outu může rozhodnout i hráč nebo výhradně trenér (používá u malých dětí), ale když ona jako trenér vstane a rozhodne, že time-out vezme, musí to hráč v každém případě respektovat.

Dále Lara velmi podrobně a ochotně rozebírala individuality svých svěřenkyň – Klee, Bondarevy a Kaufmann, svůj přístup k nim i to, jak kterou koučuje, kdy jim dává time-out atd. Zdůraznila, že jakýkoliv problém se vždy snaží s hráčkami otevřeně komunikovat. Vnímá, že spoustu věcí hráč řekne trenérovi ve vyhrocených emocích a nikdy obsah tohoto sdělení nepovažuje za urážku své osoby nebo důvod ke konfliktu. Pouze absolutně extrémní situace se snaží vyřešit hned a vymezit hranice. Je si vědoma, že stolní tenis je psychicky velmi náročný sport a svým svěřencům vždy dá dostatek času zápasové emoce a stres zpracovat a až později s nimi např. udělá analýzu chyb a toho, co bylo dobré. Často toto udělá až po skončení celého turnaje.

V závěru přednášky Lara doporučila knížky, ze kterých ve své trenérské praxi čerpá (video čas 1:22:30). Všechny napsal autor Allistair Mc Caw – „Habits that make a champion“ (ta je víc určena hráčům) a dvě pro trenéry „7 keys to being a great coach“ a „Lead with purpose make an impact“.

Dále doporučila tři knihy německého autora Larse Lienharda, které se zabývají „neuroatletikou“ – tréninkem nervové soustavy. Jsou zde popsány jednoduché techniky cvičení, praktické ukázky vhodné pro práci trenéra i pro to, aby s těmito technikami a principy seznámil své hráče.

Dále prezentovala knihu Eishockey performance, ze které rovněž čerpá ve své trenérské práci. Zdánlivě nesouvisející tematika je podle ní naopak stolnímu tenisu velmi blízká. Je potřeba zkoordinovat práci nohou, hlavy, rukou. Je zde i vysvětleno, ve kterých kloubech má být při pohybu stabilita a ve kterých naopak flexibilita, aby byl pohyb efektivní. Stejně tak je zde uvedeno, kde jsou příčiny různých bolestí kloubů – že např. časté bolesti kolen, které se ve stolním tenisu vyskytují, souvisejí buď s nesprávným zapojením práce kyčlí a jejich mobilitou a dále se špatným postavením kotníků a zatížením chodidel. Málokdy je problém přímo v kolenním kloubu. Je tedy potřeba při rozcvičení myslet na to, aby se klouby správně připravily na zátěž a cíleně se rozcvičily. Je důležité řídit i proces rozcvičení, nenechat hráče jen bezmyšlenkovitě běhat dokola, točit rukama kolem hlavy a přehlížet, že se tímto způsobem hráči nepřipraví na trénink ani fyzicky ani mentálně. Trenér dle přístupu Lary musí být na tréninku i sám přítomen od první do poslední minuty, dohlédnout na dechové cvičení, rozcvičení a potréninkový strečink a kompenzační cvičení. Všechno toto Lara považuje za součást tréninku a z pohledu trenéra jednoznačnou povinnost, aby mohl říct, že svou práci vykonává precizně. Stejně tak vyhodnocuje v průběhu tréninku fyzické i mentální nastavení hráčů, pokud vidí, že výkon není v nějakém směru stoprocentní, trénink na pár minut přeruší a zapojí dechové cvičení na opětovné nastartování pozornosti a soustředění.

V čase 1:38:13 jsou uvedeny odkazy na zajímavé internetové stránky související s tematikou všech částí prezentace.

V závěru přednášky ještě Lara zdůraznila význam správné obuvi pro sportovce. Zmínila, že některé moderní typy obuvi mají pěnovou výstelku pod patou. Zdánlivě jsou pohodlnější, ale pro sportovce je potřeba vybírat obuv takovou, aby byla podrážka tenčí a rovná, aby receptory pohybu umístěné na chodidle fungovaly správně. Není vhodné mít výstelku pod patou a chodidlo na úrovni paty jakoby vyvýšené oproti špičce. Je to z toho důvodu, že pak jsou špatně přenášeny a vyhodnocovány informace o pohybu, špatně přenášena váha a nadměrně se zatěžují kyčle a kolena.  

Jako závěrečné motto Lara zdůraznila, že správný trenér si musí uvědomit, že je za hráče zodpovědný „od hlavy k patě“. Často v praxi vidí, že se trenéři zaměřují jen na „forhend a bekhend“, ale nevnímají mentální zdraví, fyzickou připravenost, kompenzaci zátěže ať už fyzické nebo psychické. Jejím cílem je dlouhodobá práce s hráči, dlouhodobý cíl „Olympiáda 2032“. Přesto si je vědoma, že většiny jejích svěřenců se olympiáda ve skutečnosti týkat nebude, ale chce je připravit do života jako sportem nevyždímané, nevyhořelé, zdravé mladé lidi, kteří mají srovnané životní hodnoty a přiměřené sebevědomí. Přesto v praxi kolem sebe z hlediska trenérské práce bohužel vidí pravý opak…

Přednáška Lary Broich byla ve všech aspektech velmi odborná, inspirativní a založená na dlouholetých trenérských zkušenostech, plná postřehů z praxe v koučování hráčů. Bylo znát, že Laru práce velmi baví a naplňuje, chce na sobě dále pracovat a každým dnem být lepší verzí sama sebe. Po pravdě, tento přístup se v našich zeměpisných šířkách moc nevidí, ale je to rozhodně jedna z mála možností jak široké asijské základně a obrovským tréninkovým objemům konkurovat – být co nejefektivnější v každém segmentu tréninku, dokázat v zápase dodržet taktiku a soupeře přehrát chytrostí a kreativitou. (Pozn.aut.) 

Záznam třetího dílu přednášky:

První díl přednášky s doplňujícím komentářem najdete zde: Lara Broich – 1. díl

Druhý díl přednášky s doplňujícím komentářem najdete zde: Lara Broich – 2. díl